Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 4/04

Usnesení

pléna Ústavního soudu ze dne 17. února 2004

sp. zn.

ve věci návrhu zastupitelstva statutárního města Brna proti České republice, Obvodnímu soudu pro Prahu 4, v kompetenčním sporu mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem o příslušnost vydat rozhodnutí ve věci výkonu exekučního příkazu Finančního úřadu Brno IV na přikázání jiné pohledávky.

Výrok I. Řízení se zastavuje. II. Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu ve věci výkonu exekučního příkazu Finančního úřadu Brno IV ze dne 19. 3. 1999 na přikázání jiné pohledávky č. j. 37587/99/291940/8073 se postupuje k projednání a rozhodnutí zvláštnímu senátu zřízenému podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 15. 11. 2002 Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení ve sporu mezi Českou republikou - Obvodním soudem pro Prahu 4 a statutárním městem Brnem o určení příslušnosti vydat rozhodnutí v řízení o určení povinnosti poddlužníka zaplatit za dlužníka daňové nedoplatky.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis sp. zn. původně vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4, postoupený statutárnímu městu Brnu. Z tohoto spisu Ústavní soud zjistil, že Finanční úřad Brno IV podal dne 14. 6. 1999 k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 poddlužnickou žalobu podle (dále též " "), kterou se vůči žalovanému J. C., spol. s r. o., se sídlem v Praze, domáhal vydání rozsudku o povinnosti žalovaného zaplatit Finančnímu úřadu Brno IV částku 3 710 840 Kč. Tato částka byla stanovena exekučním příkazem ze dne 19. 3. 1999 č. j. 37587/99/291940/8073 na přikázání jiné pohledávky. Jednalo se o nedoplatek na dani z příjmu u daňového dlužníka T. t., spol. s r. o., se sídlem v Brně, který tento daňový dlužník neuhradil. V dalším jednání bylo zjištěno, že dlužník již dále nepodniká, nemá příjmy ani majetek, avšak je nositelem pohledávky za obchodní společností J. C., spol. s r. o., z titulu kupní smlouvy ze dne 11. 10. 1995 a kupní smlouvy ze dne 19. 9. 1995, kupní cena však nebyla zaplacena. Na základě těchto skutečností Finanční úřad Brno IV vydal podle , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), dne 19. 3. 1999 pod č. j. 37587/99/291940/8073 exekuční příkaz na přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňového dlužníka na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky. Tento exekuční příkaz byl doručen dlužníkovi (T. t., spol. s r. o.) veřejnou vyhláškou dne 13. 4. 1999 a poddlužníkovi (J. C., spol. s r.o.) veřejnou vyhláškou dne 13. 4. 1999. Exekuční příkaz nabyl právní moci dne 29. 4. 1999. Sdělení o nabytí právní moci bylo doručeno J. C. veřejnou vyhláškou dne 20. 5. 1999. Protože poddlužník přikázanou částku neuhradil, Finanční úřad Brno IV podle daňového řádu a podle podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 poddlužnickou žalobu.

Obvodní soud pro Prahu 4 ve věci vydal platební rozkaz č. j. -13 ze dne 11. 1. 2000. Vzhledem k tomu, že se tento platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 3. 5. 2000 č. j. -18 platební rozkaz zrušil. Následně pak usnesením ze dne 3. 10. 2000 č. j. -24 řízení zastavil. V odůvodnění tohoto usnesení pak obvodní soud uvedl, že daná věc, která se týká zaplacení částky na základě pravomocného rozhodnutí vydaného ve správním řízení, nespadá ve smyslu do pravomoci soudu, ale ve smyslu , o správním řízení ( ), do pravomoci Městského úřadu v Brně, který je nadále příslušný postupovat ve věci podle části páté . Jedná se v tomto případě o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, a proto soud podle věty prvé řízení zastavil a věc postoupil Městskému úřadu v Brně.

Finanční úřad Brno IV proti tomuto usnesení podal telefaxové odvolání, které však bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2001 č. j. -36 odmítnuto pro opožděné podání originálu odvolání. V odůvodnění odvolací soud ještě uvedl, že výrok o postoupení věci, byť formálně pravomocný, je neúčinný, neboť "Městský úřad v Brně" neexistuje. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 2. 2. 2001 č. j. -38 opravil výrok o postoupení věci tak, že věc bude postoupena Magistrátu města Brna.

Magistrát města Brna sdělil Obvodnímu soudu pro Prahu 4, že magistrát není právnickou osobou a není subjektem právních vztahů, a subjektem je pouze obec, která však v dané věci není příslušná, a proto postoupil spis zpět Finančnímu úřadu Brno IV. Finanční úřad Brno IV však věc znovu zaslal magistrátu s tím, že ve věci je příslušný Obvodní soud pro Prahu 4. Obvodní soud pro Prahu 4 návrhem ze dne 6. 9. 2001 č. j. -46 postoupil kompetenční spor mezi soudním orgánem - Obvodním soudem pro Prahu 4 a mezi správním orgánem - Magistrátem města Brna Vrchnímu soudu v Olomouci. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 3. 2002 č. j. -52 řízení o kompetenčním sporu zastavil. V odůvodnění uvedl, že vrchnímu soudu přísluší podle rozhodovat spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy, jímž však statutární město Brno není. Pokud by soud rozhodoval podle i v tomto případě, dopustil by se nezákonného zásahu vůči orgánu územní samosprávy. Rozhodovat spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy přísluší podle písm. k) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ") do pravomoci Ústavního soudu. Kromě toho vrchní soud zdůraznil, že pouhý přípis, kterým Magistrát města Brna sdělil Obvodnímu soudu pro Prahu 4 důvody, pro které spis vrací zpět, nelze považovat za návrh na zahájení sporu o pravomoc.

Zastupitelstvo statutárního města Brna podalo podle návrh na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí státního orgánu a orgánu územní samosprávy. V podaném návrhu navrhovatel popsal výše uvedené skutečnosti a žádal, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodl, že předmětná věc spadá do kompetence státu, a současně zrušil příslušné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4.

Návrh na zahájení řízení byl podán dne 15. 11. 2002. V této době byl k projednání takového kompetenčního sporu příslušný Ústavní soud podle písm. k) y a , neboť se jednalo o spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy ve věci uvedené v návrhu na zahájení. Tím byla splněna podmínka přípustnosti návrhu ( ), neboť v době jeho podání mohly vrchní soudy podle rozhodovat spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy, nikoli mezi obecnými soudy a orgány územní samosprávy.

Po zahájení řízení došlo ke změně právní úpravy. Dne 1. 1. 2003 nabyl účinnosti , o rozhodování některých kompetenčních sporů. Podle tohoto zákona se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen "pravomoc") vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy. Tím byla odstraněna mezera v právní úpravě a současně zrušen , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím . K řešení uvedených kladných i záporných kompetenčních sporů byl podle zřízen v sídle Nejvyššího správního soudu zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu.

Tuto novou právní situaci Ústavní soud zvážil a dospěl k názoru, že i pro rozhodování kompetenčních sporů Ústavním soudem podle písm. k) y a platí pravidlo subsidiarity. Ústavní soud může tyto věci rozhodovat jen v případě, že zde není jiný orgán, který je k tomu podle zvláštního zákona příslušný.

K uplatnění tohoto pravidla musí dojít i v případě, že kompetence rozhodovat takový kompetenční spor přešla na jiný orgán během řízení před Ústavním soudem. S ohledem na subsidiární použití platí i pro Ústavní soud povinnost přihlížet nejen při zahájení řízení, nýbrž kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé ( ).

Z materiálů přípravy zákonů, kterými byla nově otázka kompetenčních sporů upravena, přitom vyplývá, že úmyslem zákonodárce bylo soustředit rozhodování kompetenčních sporů podle od 1. 1. 2003 u Nejvyššího správního soudu, popř. podle u zvláštního senátu. Výjimka pro řízení zahájená do té doby před Ústavním soudem ve sporech vymezených v stanovena nebyla. Tento zákon sice v zmiňuje pouze spory, o nichž dosud rozhodovaly obecné soudy podle , avšak to jen z toho důvodu, že spory tohoto druhu (mezi státními orgány a územními samosprávnými celky) obecné soudy do té doby rozhodovat nemohly. Ústavní soud přitom považuje za potřebné jako obiter dictum uvést, že i v případě, kdyby nyní mohl tento kompetenční spor rozhodnout, mohl by vyslovit pouze to, zda věc spadá do kompetence státu nebo územního samosprávného celku. Určení konkrétního orgánu příslušného k rozhodnutí by proto stejně příslušelo zvláštnímu senátu.

výslovné řešení této otázky neobsahuje ( ). Proto bylo nutno podpůrně použít v souladu s ustanovení , podle kterého jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví a věc postoupí příslušnému orgánu. Nasvědčuje tomu i řešení obdobné situace (návrh se během řízení stane nepřípustným) podle . Návrh jako nepřípustný odmítnout nelze, neboť by tím došlo k odepření spravedlnosti. Podle téhož ustanovení právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány.

S ohledem na výše uvedené okolnosti Ústavnímu soudu po zjištění, že pravomoc rozhodovat negativní kompetenční spory mezi obecným soudem a orgánem územní samosprávy je od 1. 1. 2003 zvláštním zákonem svěřena zvláštnímu senátu, nezbylo, než za použití ve spojení s řízení v předmětné věci zastavit a kompetenční spor postoupit k projednání a rozhodnutí zvláštnímu senátu, do jehož pravomoci náleží.