Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2292/14

Ústavní soud rozhodl dne 11. prosince 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatele J. Č., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, právně zastoupeného JUDr. Jaroslavem Novotným, advokátem se sídlem Jugoslávská 12, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 9. 2013 sp. zn. a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2013 sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. července 2014, a po odstranění vad doplněna právním zástupcem JUDr. Jaroslavem Novotným dne 7. října 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo být porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces, zaručené článkem 36 odst. 1d a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

K porušení tohoto základního práva došlo podle stěžovatelova názoru jeho nespravedlivým odsouzením v trestní věci. Trestní řízení prý "bylo vedeno ze strany orgánů činných v trestním řízení neobjektivně se zjevnou zaujatostí proti mé osobě". Důkazy, na nichž bylo založeno jeho odsouzení, prý byly nevěrohodné, obecné soudy údajně nevyhověly jeho návrhům na provedení důkazů, které by svědčily v jeho prospěch. Stěžovatel zejména vytýká obecným soudům, že osobně nevyslechly svědka Filipa France a spokojily se přečtením protokolu o jeho výpovědi v přípravném řízení.

II.

Z obsahu ústavní stížnosti a z obsahu rozhodnutí napadených ústavní stížností, se zjišťuje:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 9. 2013 sp. zn. byl stěžovatel (v trestním řízení "obviněný") odsouzen pro spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou; dále mu byl uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty a trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2013 sp. zn. bylo z podnětu odvolání podaného obviněným rozhodnuto tak, že se napadený prvostupňový rozsudek zrušuje ve výroku, jímž byl obviněnému podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou; v ostatních částech zůstal napadený rozsudek nedotčen.

III.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

V posuzované věci je zřejmé, že zákonná dvouměsíční lhůta nebyla dodržena a ústavní stížnost je opožděná. Druhoinstanční rozhodnutí bylo stěžovateli nepochybně doručeno před datem dne 17. 2. 2014, kdy proti němu stěžovatel podal podnět ministryni spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona. Z doložky právní moci se zjišťuje, že odsuzující rozsudek nabyl právní moci dne 17. 12. 2013. Jestliže ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena až dne 7. července 2014, je zřejmé, že se tak stalo dlouho po uplynutí zákonné lhůty.

Stěžovatel patrně odvíjí běh dvouměsíční lhůty pro podání ústavní stížnosti od data 18. 6. 2014, kdy mu bylo přípisem Ministerstva spravedlnosti sděleno, že ministryně spravedlnosti nevyhověla stěžovatelově podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, a podle § 226 odst. 1, 2 tr. řádu jeho podnět odložila. Taková stěžovatelova úvaha o počátku běhu lhůty k podání ústavní stížnosti je však mylná. Sdělení Ministerstva spravedlnosti o odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona nelze považovat za rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; tím bylo v posuzovaném případě rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle ust. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Při shrnutí výše uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, aniž se zabýval dalšími aspekty opodstatněnosti podané ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2014

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj