Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3682/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Rohela, t.č. ve Vazební věznici Hradec Králové, zastoupeného JUDr. Ivetou Petrovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Novém Městě nad Metují, Nádražní 2151, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -24 ze dne 16. října 2014 a proti usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. ze dne 1. října 2014 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení jeho ústavních práv zaručených , odst. 2 a odst. 3, , a d (dále jen " ") a y (dále jen " ") domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že proti stěžovateli je vedeno trestní stíhání pro zločin obchodování s lidmi podle § 168/1a, 4b) tr. z. Uvedeného zločinu se měl dopustit tím, že nejméně od roku 2008 na území České republiky, konkrétně ve svém studiu (fotoateliéru) na adrese Červený Kostelec, část Lhota za Červeným Kostelcem, budova bez čp., okres Náchod, Královéhradecký kraj, sjednával osoby mladší 18 let ke zhotovení fotografií či videozáznamů, přičemž jím vyrobená díla splňují kritéria dětské pornografie, zasílal je prostřednictvím sítě Internet privátním zákazníkům v rámci celého světa či na veřejnou sekci webového portálu na serveru v Nizozemsku, a to v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch velkého rozsahu, když se mu podařilo takto zinkasovat více jak 10.000.000 Kč. Toto podezření vyplývá z doposud shromážděných důkazních prostředků a je dokládáno i ve věci vyhotovenými záznamy policejního orgánu a výpověďmi svědků.

Do vazby byl stěžovatel vzat usnesením Okresního soudu v Náchodě sp. zn. dne 6. března 2014 podle § 68 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Dne 20. května 2014 požádal státní zástupce, aby byl obviněný ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) tr. ř. a dne 4. června 2014 bylo usnesením Okresního soudu v Náchodě sp. zn. rozhodnuto o ponechání obviněného ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Stejně bylo rozhodnuto i ke stížnosti obviněného usnesením Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. ze dne 8. července 2014.

Dne 16. září 2014 krajský státní zástupce navrhl, aby obviněný byl nadále ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Stěžovatel naopak požádal o propuštění z vazby. Na základě uvedeného návrhu a žádosti Okresní soud v Náchodě ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl, že podle § 72 odst. 1) tr. ř. soud stěžovatele ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. a že podle § 71 a) tr. ř. se žádost stěžovatele o propuštění z vazby zamítá. Stížnost stěžovatele proti uvedenému usnesení Krajský soud v Hradci Králové ústavní stížností napadeným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Porušení , odst. 2 a odst. 3 y spatřuje stěžovatel v tom, že byl vzat do vazby, avšak jeho osobní svoboda je omezována zcela neoprávněně, když celé trestní stíhání proti jeho osobě je nezákonné.

K porušení y podle stěžovatele došlo tím, že stěžovatel má v celém probíhajícím trestním řízení značně ztíženou možnost domáhat se svých práv, a to zejména z důvodu, že má za to, že obecné soudy, které v této věci vykonávají rozhodovací činnost, nejednají nezávisle a nestranně, nýbrž jednají "na pokyn" Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, když toto stěžovatel dovozuje ze skutečnosti, že si neumí jiným způsobem vysvětlit, že by tolik osob s vysokoškolským právním vzděláním v oboru "právo" pochybilo a pasivně přijalo vadnou právní kvalifikaci jeho jednání Krajským státním zastupitelstvím v Hradci Králové, a to i přesto, že stěžovatel opakovaně ve svých podáních na tento fakt poukazoval.

Porušení y shledává stěžovatel v tom, že je právně i společensky neakceptovatelné, aby zcela v rozporu s y byla jednání, jichž se měl stěžovatel dopustit, vadně kvalifikována jako zcela jiný trestný čin.

K porušení y podle stěžovatele došlo tím, že odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání stěžovatele je neurčité.

Stěžovatel má konečně za to, že postupem soudů došlo rovněž k porušení y, a to vzhledem ke skutečnosti, že soudy v jeho věci nepostupovaly v souladu se zákonem a neposkytovaly zákonem stanoveným způsobem ochranu právům, když pouze "slepě" následovaly postup, právní kvalifikace a návrhy Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové.

Ústavní soud zaslal ústavní stížnost Krajskému soudu v Hradci Králové a Okresnímu soudu v Náchodě a požádal je o vyjádření se k ní.

Za Krajský soud v Hradci Králové zaslal vyjádření k ústavní stížnosti předseda senátu 11 To JUDr. Pavel Vaněček. Uvedl, že ústavní stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové vycházelo z řádně zjištěných podkladů přípravného řízení a tudíž se i nadále tento soud domnívá, že jeho rozhodnutí bylo správné. K jeho závěrům, vyjádřeným v písemném vyhotovení, proto nemá podle vyjádření co dodat.

Okresní soud v Náchodě zaslal vyjádření k ústavní stížnosti prostřednictvím předsedkyně senátu 0 Nt JUDr. Olgy Galové. Okresní soud v Náchodě uvedl, že nemá, co by dodal, když názor soudu je vyjádřen v odůvodnění jeho ústavní stížností napadeného usnesení a na těchto závěrech soud nechce nic měnit

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud opakovaně konstatuje, že rozhodování o vazbě nelze chápat jako rozhodování o vině či nevině obviněného; vazba je zajišťovacím institutem, který slouží k dosažení účelu trestního řízení, a každé rozhodování o vazbě je vedeno vždy v rovině pouhé pravděpodobnosti - nikoli jistoty - jak ohledně důsledků, které mohou nastat, nebude-li obviněný stíhán vazebně, tak ohledně dalšího vývoje trestního řízení, který lze jen odhadovat [srov. nález

sp. zn.

ze dne 7. 6. 2007 (N 95/45 SbNU 353) a usnesení sp. zn.

sp. zn.

ze dne 21. 11. 2007]. Je tedy věcí soudů, aby posoudily, zda vazba je opatřením nezbytným k dosažení účelu trestního řízení a zda tohoto účelu ani při vynaložení veškerého úsilí a prostředků ze strany orgánů činných v trestním řízení nelze dosáhnout jinak.

Výklad konkrétních skutečností odůvodňujících uvalení vazby ve smyslu § 67 tr. ř. je také především věcí soudů. Ty musí při znalosti skutkových okolností v dané fázi trestního řízení posoudit, zda zjištěné okolnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, zda má znaky trestného činu, zda jsou zřejmé důvody k podezření, že daný trestný čin spáchal obviněný, zda existuje důvodná obava, že se obviněný zachová způsobem uvedeným v § 67 tr. ř. a zda účelu vazby není možno dosáhnout jinak.

Ústavnímu soudu v této fázi trestního řízení zásadně nepřísluší přehodnocovat závěry orgánů činných v trestním řízení co do zákonnosti a důvodnosti trestního stíhání stěžovatele, přičemž právě tato polemika představuje obsahové těžiště ústavní stížnosti. Předmětem přezkumu Ústavním soudem tedy může být toliko otázka, zda se soudy ústavně konformním způsobem vypořádaly se základní zákonnou podmínkou vzetí stěžovatele do vazby a jejího trvání, tj. s tím, zda dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný (§ 67 tr. ř).

V projednávaném případě obecné soudy dospěly - v dané počáteční fázi trestního řízení - k ústavněprávně udržitelným závěrům, že skutečnosti zjištěné v dosavadním průběhu trestního řízení nasvědčují tomu, že skutky, pro které bylo zahájeno trestní stíhání, byly spáchány, mají všechny znaky trestného činu a jsou zřejmé důvody k podezření, že tyto trestné činy spáchal stěžovatel, přičemž závěr o důvodnosti trestního stíhání též odůvodnily. Z ústavního hlediska nelze těmto jejich řádně odůvodněným závěrům cokoli vytknout.

K námitkám stěžovatele, dle kterých má stěžovatel v celém probíhajícím trestním řízení značně ztíženou možnost domáhat se svých práv a dle kterých soudy v jeho věci nepostupovaly v souladu se zákonem a neposkytovaly zákonem stanoveným způsobem ochranu právům, Ústavní soud konstatuje, že pro tyto své námitky stěžovatel žádnou relevantní argumentaci nepředložil a Ústavní soud tyto skutečnosti nezjistil.

Podle ust. senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2014

Vladimír Sládeček v.r.

Předseda IV. senátu Ústavního soudu