Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3136/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Olgy Helebrantové, bez právního zastoupení, směřující proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Mgr. Simony Kiselové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Karviná, vydaným ve věci vedené pod sp. zn. 171 EX 02420/13, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 25. 9. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky ze dne 23. 9. 2014 směřující proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Mgr. Simony Kiselové, soudní exekutorky, Exekutorský úřad Karviná, vydaným ve věci vedené pod sp. zn. 171 EX 02420/13.

2. Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

3. Podle ustanovení musí být každá fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem, zastoupena advokátem.

4. Podle ustanovení musí návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

5. Podle ustanovení musí být dále k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že podání stěžovatelky nesplňovalo výše uvedené náležitosti, vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad její ústavní stížnosti, k čemuž jí stanovil lhůtu jednoho měsíce ode dne doručení této výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle odmítnout. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovatelce doručena dne 10. 10. 2014. Až po uplynutí této lhůty byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatelky ze dne 19. 11. 2014, v němž tato požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad jejího podání za účelem zajištění právního zástupce. Ústavní soud se v souvislosti s touto žádostí stěžovatelky obrátil na Českou advokátní komoru, pobočku v Brně, s dotazem, zda stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta ve smyslu , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (o této možnosti byla stěžovatelka ze strany Ústavního soudu poučena). Bylo zjištěno, že stěžovatelka o ustanovení zástupce pro řízení před Ústavním soudem skutečně požádala, avšak učinila tak až přípisem ze dne 19. 11. 2014, tj. až po marném uplynutí lhůty stanovené stěžovatelce k odstranění vad jejího podání.

7. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka vady svého podání ve lhůtě stanovené jí Ústavním soudem neodstranila a její návrh je tak nezpůsobilý k projednání před Ústavním soudem. Ústavní soud zdůrazňuje, že zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. V případě stěžovatelky navíc byla tato zákonem stanovená lhůta Ústavním soudem prodloužena o jeden měsíc, přičemž stěžovatelka byla též poučena o tom, v čem spočívají vady jejího podání a do kdy je třeba tyto vady odstranit. Pokud však stěžovatelka o prodloužení jí stanovené lhůty, jakož i o ustanovení advokáta pro řízení před Ústavním soudem požádala až po uplynutí jí určené lhůty, pak Ústavní soud z výše naznačených důvodů nemohl její žádosti o další prodloužení lhůty vyhovět.

8. Protože stěžovatelka vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranila, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2014

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu