Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1753/14

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Mgr. Jaroslava Homoly, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, se sídlem Hlinky 41/104, 603 00 Brno, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 395/30a, 370 01 České Budějovice, proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 7. 4. 2014 č. j. -26, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v , , a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a porušení a y domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž Okresní soud v Litoměřicích rozhodl o námitkách JUDr. Jiřího Janečky, Ph.D., soudního exekutora Exekutorského úřadu Plzeň-jih, proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného stěžovatelem.

Z napadeného rozhodnutí připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že Okresní soud v Litoměřicích nařídil v květnu 2006 exekuci na majetek povinného Václava Pivovarského k uspokojení pohledávky oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a jejím provedením pověřil JUDr. Jiřího Doležala, soudního exekutora Exekutorského úřadu Plzeň-jih. Po odvolání J. Doležala z funkce soudního exekutora byl do uvolněného exekutorského úřadu jmenován JUDr. Jiří Janečka, Ph.D. Oprávněná požádala o změnu soudního exekutora a navrhla, aby ji dále vedl stěžovatel. Ten exekuci se souhlasem J. Janečky převzal a při rozhodování o nákladech exekuce nepřiznal soudnímu exekutorovi J. Janečkovi žádné náklady za dosavadní vymáhání pohledávky. K námitkám J. Janečky Okresní soud v Litoměřicích ústavní stížností napadeným rozhodnutím příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil tak, že povinného zavázal povinností uhradit dosud vzniklé náklady exekuce ve výši 3 933 Kč; ty představovala odměna soudního exekutora J. Janečky ve výši 1 500 Kč a jeho hotové výdaje ve výši 1 750 Kč včetně 21% daně z přidané hodnoty ve výši 683 Kč. Okresní soud uvedl, že v situaci, kdy exekuci prováděli dva exekutoři, považoval za nutné odchýlit se od doslovného znění a za spravedlivé z hlediska přiměřenosti považoval, aby povinný hradil minimální exekuční náklady (odměna exekutora ve výši 3 000 Kč a paušální hotové výdaje ve výši 3 500 Kč) pouze jednou a aby tyto náklady byly mezi exekutory poměrně rozděleny.

V ústavní stížnosti stěžovatel s rozhodnutím exekučního soudu nesouhlasil. Byl si vědom toho, že soud nerozhodoval o jeho vlastních nákladech, uvedl však, že je jím v konkrétní věci vázán, neboť při rozhodování o nákladech vzniklých jemu osobně bude muset respektovat právní názor v něm vyložený. Stěžovatel je přesvědčen, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho práv a že v budoucnu již nebude mít možnost, jak je hájit.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá formální náležitosti ústavní stížnosti a podmínky její projednatelnosti, tedy mimo jiné i to, zda stěžovatel je osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Ústavní soud se prakticky identickou věcí již zabýval a v usnesení ze dne 14. 7. 2014

sp. zn.

vyložil, proč nemohl názoru stěžovatele přisvědčit. S poukazem na stanovisko ze dne 12. 9. 2006 sp. zn. (ST 23/42 SbNU 545) Ústavní soud připomněl, že exekutor má v průběhu exekuce dvojí postavení a jeho charakter se mění - při vlastní exekuční činnosti při vymáhání pravomocného rozhodnutí vystupuje exekutor jako veřejný činitel, při rozhodování soudu o nákladech řízení má postavení účastníka řízení.

V projednávané věci sice bylo rozhodováno o nákladech exekuce, avšak šlo o náklady vzniklé dříve pověřenému soudnímu exekutorovi J. Janečkovi. Na stěžovatele tudíž nelze pohlížet jako na účastníka řízení, nýbrž výhradně jako na faktického vykonavatele soudní pravomoci v oblasti civilních exekucí. Za této situace na stěžovatele dopadají závěry stanoviska Ústavního soudu ze dne 9. 11. 1999 sp. zn. (ST 9/16 SbNU 372), podle kterého "pokud stát vystupuje v právních vztazích v pozici subjektu veřejného práva, čili jako nositel veřejné moci, z povahy věci není, a ani nemůže být nositelem (subjektem) základních práv a svobod".

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud i v nyní projednávané věci ústavní stížnost odmítl podle jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2014

Milada Tomková, v. r.

soudkyně zpravodajka