Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3189/14

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Společenství vlastníků jednotek domu č. p. 615 na ulici Padlých hrdinů ve Frýdlantě nad Ostravicí, se sídlem Padlých hrdinů 615, Frýdlant nad Ostravicí, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, J. Skupy 1639/21, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2014 č. j. -27, a výroku II rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. 5. 2014 č. j. -14, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem pro uznání o povinnosti žalovaného Jana Černého zaplatit stěžovateli 19 523 Kč s příslušenstvím, a na nákladech řízení mu přiznal 6 836,50 Kč.

Krajský soud v Ostravě též ústavní stížností napadeným usnesením rozsudek okresního soudu změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a stejně rozhodl o nákladech řízení odvolacího. V odůvodnění uvedl, že z procesního spisu se podává, že stěžovatel doložil toliko text upomínky (z 8. 3. 2014), nikoliv však doklad o jejím doručení žalovanému, pročež neprokázal splnění podmínek dle

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že postupem odvolacího soudu došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces dle d (dále jen ""), neboť soudu prvního stupně zaslal do datové schránky žalobu spolu s upomínkou a dodejkou, podle níž ji žalovaný převzal dne 10. 3. 2014, tedy 14 dnů před podáním žaloby. Je též názoru, že pokud odvolací soud "nenašel" v soudním spisu doklad o odeslání upomínky, měl jej vyzvat k jeho doložení.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení ].

Stěžovatel zakládá svoji kritiku rozhodnutí obecného soudu v jeho nákladovém výroku na tvrzení o porušení zásad tzv. spravedlivého procesu dle , jímž je garantováno, že každý se může domáhat se svého práva stanoveným způsobem u nezávislého a nestranného soudu.

Vzhledem k povaze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, kdy nelze dovodit bezprostřední souvislost s jinými ústavně zaručenými základními právy účastníka řízení, musí už jinak "kvalifikované vady" (relevantní v kontextu ústavněprávního přezkumu), dosáhnout značné intenzity, aby bylo dosaženo ústavněprávní roviny problému; silněji než jinde se uplatňuje zásada, že pouhá "nesprávnost" zde není referenčním hlediskem.

Takovou povahu stěžovatelem tvrzené procesní pochybení odvolacího soudu však nemá.

Procesní spis, jejž si Ústavní soud vyžádal, doklad o doručení "upomínky" vskutku neobsahuje, a tvrzení stěžovatele, že jej soudu zaslal spolu s žalobou elektronicky do datové schránky, nepodporuje ani záznam o ověření elektronického podání na č. l. 6 spisu. Námitka, že "upomínka" byla žalovanému odeslána, tak zůstala pouze v rovině tvrzení, které stěžovatel ani v řízení o ústavní stížnosti nikterak nedoložil.

Mimo pozornost nemůže zůstat ani hodnocení, zda stěžovatelem dovolávaný přípis žalovanému s označením "Neuhrazená pohledávka. Pokus o smír" (obsahující sdělení, že jej má považovat za pokus o smír "poslední") naplňuje vůbec požadavky ustanovení , má-li jít o "výzvu k plnění", zahrnující (alespoň implicite) ohlášení vůle k soudnímu sporu, a žalovaný si tak mohl uvědomit i jeho nákladové důsledky.

Stěžovatel tedy jen polemizuje s obecným soudem na úrovni užitého procesního práva (resp. na úrovni procesních zjištění), aniž relevantně doložil, proč závěry, jimž nyní oponuje, by měly být "protiústavní", resp. proč by měl do tohoto sporu zasáhnout Ústavní soud.

Ústavní soud proto posoudil ústavní stížnost stěžovatele jako návrh zjevně neopodstatněný, který podle senát mimo ústní jednání usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2014

Jan Filip v. r.

předseda senátu