Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2873/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Danuše Korczynské, zastoupené Mgr. et Mgr. Markem Škrobánkem, advokátem, se sídlem Moravská Ostrava, Stodolní 741/15, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2014, č. j. -310, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2012, č. j. -249, a rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 10. 5. 2012, č.j. -206, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v její občanskoprávní věci z důvodu tvrzeného zásahu do jejích základních práv zaručených , , a d.

Okresní soud rozhodl mezitímním rozsudkem, že základ žalobního nároku žalobkyně (stěžovatelky) na náhradu škody je v rozsahu 50% důvodný. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaný i stěžovatelka, a krajský soud žalobu o náhradu škody v celém rozsahu zamítl. Nejvyšší soud poté dovolání stěžovatelky částečně zamítl a částečně odmítl.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání; v dané věci dospěl k závěru, že tomu tak není.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

V dané věci se odvíjí tato lhůta od doručení napadeného rozsudku Nejvyššího soudu, k čemuž došlo k rukám zástupce stěžovatelky dne 20. 5. 2014, jak se podává z doručenky, jejíž kopii si Ústavní soud vyžádal od Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově.

Ústavní stížnost podaná k poštovní přepravě dne 26. 8. 2014 (datovaná dnem 19. 8. 2014) je tedy ve světle výše uvedeného opožděná a Ústavnímu soudu nezbylo než ji jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem v souladu s ustanovením odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2014

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj