Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3268/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Petry Armandové, právně zastoupené JUDr. Margit Beranovou, advokátkou se sídlem Roosveltova 8, 602 00 Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2014 č. j. -972 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2012 č. j. -842, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 10. 2014 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Současně navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu.

Napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně byla stěžovatelce uložena povinnost platit na výživu jejího zletilého syna částku 5 000 Kč měsíčně, a dále povinnost zaplatit dlužné výživné ve výši 230 000 Kč. Krajský soud v Brně rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil a částečně změnil ve výroku týkajícím se dlužného výživného.

Stěžovatelka má za to, že ve věci došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces, neboť se nemohla účastnit jednání soudu a reagovat tak na tvrzení protistrany či vyvíjet důkazní aktivitu. Ačkoliv totiž obecným soudům sdělila, na kterou adresu jí má být doručováno, soudy jí na tuto adresu požadovaným způsobem nedoručovaly a ona tak nebyla informována o nařízení soudního jednání.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že jí z důvodu nesprávného doručování nebylo umožněno účastnit se jednání před soudem prvního a druhého stupně.

Podle ustanovení může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Rozhodnutí odvolacího soudu je zmatečností postiženo nejen tehdy, jestliže k odnětí možnosti jednat před soudem došlo v průběhu odvolacího řízení, ale také tehdy, došlo-li k odnětí možnosti jednat před soudem prvního stupně, avšak odvolací soud nezjednal nápravu, což mohl učinit např. tak, že účastníku umožnil vykonat procesní práva, z nichž byl postupem soudu prvního stupě vyloučen (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol.: , Komentář, C. H. Beck, Praha, 2006, 7. vydání, s. 1200).

Právě takovou námitku uplatnila stěžovatelka v ústavní stížnosti, přičemž předtím nevyužila (mimořádného) opravného prostředku, jenž k odstranění jí tvrzené vady (nesprávnosti) napadeného rozhodnutí podle slouží.

Je tedy zřejmé, že nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro meritorní projednání její ústavní stížnosti, pročež ji Ústavní soud podle mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako nepřípustnou odmítl.

Pokud se stěžovatelka v ústavní stížnosti domáhala toho, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku, takový návrh má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu, a je-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. října 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj