Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3236/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatelky Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvkové organizace, se sídlem Vydmuchov 399/5, Karviná-Ráj, zastoupené JUDr. Ritou Kubicovou, advokátkou, Advokátní kancelář se sídlem Ruská 87/11, Ostrava, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014 č. j. -248, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka napadá ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 10. 2014 shora označený rozsudek Městského soudu v Praze v rozsahu části výroku I. rozsudku věty za středníkem a výroku II. rozsudku s tím, že rozhodnutím obecného soudu bylo porušeno její právo na spravedlivý proces garantované v d.

2. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Podle odst. 2 téhož ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

3. Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí plyne, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 23. 7. 2014, tedy již za účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - mj. i (citován výše). Současně Ústavní soud z rozsudku odvolacího soudu zjistil, že stěžovatelce, zastoupené v řízení před odvolacím soudem advokátkou, se ze strany soudu dostalo řádného poučení o přípustnosti uplatnění mimořádného opravného prostředku (dovolání) proti tomuto rozhodnutí obecného soudu.

4. Právní úprava nepřípustnosti ústavní stížnosti účinná od 1. 1. 2013 reaguje na koncepční změnu přípustnosti dovolání v . Předchozí konstrukce ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), mířila na dovolání podle ustanovení Vzhledem k tomu, že byla opuštěna koncepce přípustnosti dovolání podle , která byla založena na diformitě, skryté diformitě a judikatorním přesahu rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně, došlo též ke změně podmínek přípustnosti ústavní stížnosti. Podle účinné právní úpravy musí stěžovatel vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to včetně mimořádného opravného prostředku - zde dovolání. Pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost bez dalšího nepřípustná (srov. důvodovou zprávu k , čl. III., bod 6). Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti, nikoliv další "čtvrtou" přezkumnou instancí v rámci civilního, správního či trestního soudnictví.

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti netvrdí, že by dovolání podala a samotná ústavní stížnost proti rozhodnutí dovolacího soudu nesměřuje, a ani jej nezmiňuje. Ústavní soud pro úplnost zvážil, zda ústavní stížnost nepřijmout na podkladě ustanovení . Uvedené ustanovení míří zejména na situace, kdy existuje silný a významný veřejný zájem na tom, aby ústavní stížnost byla projednána (podrobně viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: s komentářem. Praha : ASPI, a. s., 2007, s. 386n.). O takový případ se zde však nejedná (blíže viz Filip, J., Höllander, P., Šimíček, V.: . Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 580n.).

6. S ohledem na subsidiaritu ústavní stížnosti, zde spočívající v nevyčerpání mimořádného opravného prostředku (dovolání), dospěl Ústavní soud v této konkrétní věci k závěru, že o ní není oprávněn rozhodnout jinak, než ji pro nepřípustnost odmítnout [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2014

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj