Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2875/14

Ústavní soud rozhodl dne 16. října 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti: A) MIDUR holding, s. r. o. IČ: 48109568 adresa: Novodvorská 101/14, Praha 4 a B) Ing. Mikuláše Durňáka, zastoupeného JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem Sokolská 270, 470 01 Česká Lípa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2014 č. j. -55 a proti usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9 se sídlem Pod Pekárnami 245/10, Praha 9 ze dne 8. června 2014 č. j. 085 EX 2165/14-37, spojené s návrhem na odklad jejich vykonatelnosti, za účasti Městského soudu v Praze a soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorského úřadu Praha 9, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti, kterou Ústavní soud obdržel dne 27. 8. 2014, stěžovatel ad B) návrhu, Ing. Mikuláš Durňák [dále jen "stěžovatel ad B)"] k objasnění okruhu účastníků řízení před Ústavním soudem uvádí, že je jednatelem společnosti MIDUR holding, s. r. o., dodává však, že ústavní stížnost za tento subjekt nepodává ani nepověřil JUDr. Josefa Klofáče jejím zastupováním v řízení před Ústavním soudem. Tuto společnost uvedl v rubru ústavní stížnosti pouze proto, že je uvedena i v záhlaví napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2014 č. j. -55. Ústavní soud proto pokládá za navrhovatele pouze stěžovatele ad B).

Stěžovatel ad B) tvrdí, že obě v záhlaví usnesení označená rozhodnutí podle jeho názoru porušila jeho ústavně zaručená práva a svobody, konkrétně , , odst. 3 a d.

Stěžovatel ad B) v ústavní stížnosti napadá jednak postup soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, Exekutorský úřad Praha 9 (dále jen "soudní exekutor"), který odmítl stěžovatelův návrh na odložení exekuce nařízené usnesením Obvodním soudem pro Prahu 4 ze dne 23. 4. 2014 č. j. -11 s odůvodněním, že návrh neobsahuje všechny náležitosti, aniž stěžovatele vyzval k odstranění vad návrhu a jeho doplnění.

Porušení výše uvedených základních práv se údajně dopustil i Městský soud, jestliže stěžovatelem napadené usnesení soudního exekutora potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že povinnost navrhovatele jako povinného v exekučním řízení doložit návrh na odložení výkonu exekuce všemi nezbytnými doklady není v ustanovení zakotvena. Jestliže soudní exekutor nedoložení listinných dokladů k návrhu na odklad exekuce uvedl jako důvod jeho odmítnutí, porušil prý tak podle názoru stěžovatele jeho právo na spravedlivý proces a právo na rovnost stran.

Současně s ústavní stížností stěžovatel ad B) žádá, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí.

II.

Z obsahu ústavní stížnosti a z obsahu napadených rozhodnutí se zjišťuje:

Usnesením ze dne 8. 6. 2014 č. j. 085 EX 2165/14-37 soudní exekutor pověřený provedením exekuce na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 o jejím nařízení a provedení ze dne 23. 4.2014 č. j. -11, k návrhu oprávněné České spořitelny, a. s. proti povinným: 1. MIDUR holding, s. r. o. a 2. Ing. Mikuláši Durňákovi k uspokojení pohledávky 704 188,- Kč s příslušenstvím, návrh druhého povinného na odklad exekuce odmítl s odůvodněním, že podaný návrh neobsahoval všechny náležitosti. Soudní exekutor odůvodnil odmítnutí návrhu na odklad exekuce tím, že z návrhu, stejně jako z předložených listin, nelze zjistit, že tvrzený stav finanční tísně druhého povinného je jen přechodný, že se do něj druhý povinný dostal bez své viny, přičemž neprodlený výkon rozhodnutí by pro něj nebo příslušníky jeho rodiny mohl mít zvlášť nepříznivé důsledky. Pověřený soudní exekutor proto rozhodl podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") tak, jak bylo výše uvedeno.

Městský soud v Praze odvoláním druhého povinného napadené usnesení soudního exekutora potvrdil a zdůraznil, že návrh druhého povinného na odklad exekuce není dostatečně konkrétní a skutečnosti tvrzené stěžovatelem nebyly listinami přiloženými k návrhu doloženy.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska stěžovatelem uplatněných námitek a se zřetelem k tomu, že mohl přezkoumávat pouze jejich ústavnost, dospěl k závěru, že návrh je částečně zjevně neopodstatněný a z části je podán někým k jeho podání zjevně neoprávněným.

Ústavní soud se nejdříve musel zabývat otázkou, jestli oba stěžovatelé označení v rubru návrhu, jsou účastníky řízení o projednávané ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že společnost MIDUR holding s. r. o., označená v rubru návrhu jako "stěžovatel 1)", není účastníkem řízení ve smyslu ustanovení ve vztahu k ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Právnická osoba, v projednávané věci MIDUR holding, s. r. o., je oprávněna jednat prostřednictvím svého jednatele, Ing. Mikuláše Durňáka, a ten v ústavní stížnosti výslovně uvedl, že ústavní stížnost proti výše označeným rozhodnutím za společnost MIDUR holding, s. r. o. nepodává. V rubrice návrhu ji prý uvedl jen proto, že je uvedena i v záhlaví napadeného usnesení Městského soudu v Praze.

Za této situace Ústavní soud ústavní stížnost v části týkající se stěžovatele ad A) odmítl podle ustanovení , jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

V případě stěžovatele ad B) lze konstatovat, že podanou ústavní stížností tento stěžovatel pouze pokračuje v polemice s právními závěry, k nimž v rovině podústavního práva dospěl soudní exekutor a Městský soud v Praze. Stěžovatel ad B) zjevně očekává, že Ústavní soud podrobí napadená rozhodnutí dalšímu (běžnému) instančnímu přezkumu. Toto stěžovatelovo očekávání však Ústavní soud nemůže naplnit, protože by se vymykalo z mezí jeho kompetence, zakotvené v článku 83 y. Není posláním Ústavního soudu, aby interpretoval podústavní právo, v daném případě nebo . Žádný protiústavní exces v postupu soudního exekutora a obecných soudů zjištěn nebyl.

Z odůvodnění napadených rozhodnutí vyplývá, že se městský soud odvoláním stěžovatele ad B) podrobně zabýval a své rozhodnutí náležitě odůvodnil. Městský soud aplikoval v napadeném usnesení podústavní právo ústavně konformním způsobem a jeho závěr, že odvolání není důvodné, neboť stěžovatel ad B) dostatečným způsobem nedoložil, resp. neprokázal splnění některé z podmínek, pro něž by bylo možné výkon rozhodnutí, resp. exekuce odložit, je správný. Dále tento soud s odvoláním na platnou judikaturu zdůraznil, že i návrh na obnovu nalézacího řízení, jehož podání k místně příslušnému soudu stěžovatel nijak nedoložil, případně i podání dovolání nemají samy o sobě odkladný účinek, jak se mylně domnívá stěžovatel.

Městský soud správně, s odvoláním na znění ustanovení § 54 odst. 1 exekučního řádu, konstatoval, že soudní exekutor nebyl povinen stěžovatele vyzvat k odstranění vad návrhu a jeho doplnění, jestliže návrh na odklad neobsahoval všechny náležitosti, resp. pro jeho neurčitost a nesrozumitelnost v řízení o něm nebylo možné pokračovat, což platilo zejména s ohledem na absenci listin prokazujících tvrzení obsažených v návrhu. Věta třetí citovaného ustanovení § 54 odst. 1 exekučního řádu v tomto směru hovoří zcela jasně a lze na její obsah proto jen v krátkosti odkázat.

Ústavní soud vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto ústavní stížnost zčásti odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti ji odmítl podle ustanovení citovaného zákona, neboť jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Návrh na odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí pak, jakožto návrh akcesorický k ústavní stížnosti, sdílí její osud; nehledě k tomu, že Ústavní soud přistoupil k posouzení podané ústavní stížnosti bez prodlení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 2014

Jan Filip v. r.

předseda senátu Ústavního soudu