Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 258/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Evy Vítkové, zastoupené Mgr. Markem Stubleym, advokátem se sídlem Praha 5, Bucharova 1314/8, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2013 č. j. -269, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka pro tvrzený zásah do ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces podle d domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu.

2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2012 č. j. -227 bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), rozhodnuto o přerušení řízení o zaplacení částky 906 306 115 Kč se 6% úrokem od 4. 12. 2010 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 3 021 020,38 Kč z titulu směnky, a to až do skončení řízení vedeného u Policie ČR - Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy pod č. j. KRPA-2558-85/TČ-2011-000093, případně do pravomocného rozhodnutí soudu v trestní věci. Předmětné usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení bylo změněno rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2013 č. j. -269 tak, že se směnečné řízení nepřerušuje. Stěžovatelka s právním závěrem odvolacího soudu o nedostatku důvodů pro přerušení civilního řízení nesouhlasila, neboť v trestním procesu měla být řešena otázka mající význam pro rozhodnutí soudu ve směnečném řízení (pozn.: trestní stíhání vedeno proti podvodnému jednání týkajícímu se nabytí směnky jejím původním remitentem).

3. Ústavní soud je podle y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a není tedy povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Postup v řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy tyto svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti.

4. Napadené rozhodnutí obecného soudu nevykazuje protiústavní charakter. Právní úprava umožňuje soudu podle občanskoprávní proces přerušit, probíhá-li řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí ve věci. Soud rozhoduje podle svého uvážení na základě řádného posouzení relevantních okolností případu; je v tomto směru oprávněn, nikoli povinen civilní řízení přerušit. Nezávislý soud je obecně nadán oprávněním i povinností odpovědně zvážit, jaký procesní postup v konkrétním případě zvolit. Ústavní soud zdůrazňuje, že usnesení o přerušení řízení je rozhodnutím procesní povahy. Nejedná se o rozhodnutí ve věci, a proto zpravidla není způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv účastníků řízení. V řešené věci Ústavní soud důvod k zásahu do rozhodovací činnosti obecného soudu rovněž neshledává. Usnesení o nepřerušení řízení bylo vrchním soudem náležitě odůvodněno a nevybočilo z rámce ústavních kautel.

5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu