Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2744/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Ladislava Militkého, zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem Masná 8, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2014 č. j. -78 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. února 2014 č. j. -70, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podal včasnou ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Namítá, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho práva zaručená , a 3, a a 2 d.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl napadeným usnesením dovolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2013 č. j. (ve věci nároku stěžovatele na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení) z důvodu, že bylo podáno opožděně. Městský soud v Praze pak k odvolání stěžovatele tyto závěry napadeným rozhodnutím potvrdil s tím, že stěžovatel neprokázal doručení dovolání v zákonné lhůtě.

3. Stěžovatel má za to, že obecné soudy porušily jeho právo na přístup k soudu. Argumentace v ústavní stížnosti vychází především z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2007

sp. zn.

(N 230/47 SbNU 1005) a jeho využití v tomto případě. Stěžovatel je přesvědčen, že zásilku s dovoláním soudu řádně a včas odeslal a tuto skutečnost doložil. Podrobnosti, týkající se okolností prokázání včasného podání zásilky na poštu a s tím souvisejícího postupu soudu, nepovažoval Ústavní soud za podstatné - s ohledem na nutné procesní vyústění posouzení této ústavní stížnosti (viz níže) - rozvádět.

4. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny formální předpoklady projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ")], a dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení ( ).

6. Napadá-li stěžovatel v záhlaví uvedené usnesení městského soudu jakožto soudu odvolacího, jímž bylo potvrzeno (rovněž napadené) usnesení soudu prvostupňového o odmítnutí dovolání pro opožděnost, ústavní stížnost je nutno považovat za nepřípustnou ve smyslu .

7. Podle , , ve znění , kterou je možné napadnout (s účinností od 1. 1. 2013) též pravomocné usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost, a to za podmínky, že takové rozhodnutí bylo vydáno po dni nabytí účinnosti (srov. čl. II bod 6 cit. zákona a contr.). V daném případě tedy měl stěžovatel k dispozici žalobu pro zmatečnost podle

8. Tento mimořádný opravný prostředek, na jehož vyčerpání je nutno trvat, stěžovatel nevyužil, čímž založil důvod nepřípustnosti ústavní stížnosti. Ústavní soud zároveň v daném případě neshledal prostor pro výjimku ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti ( ), nemohl proto přistoupit k jejímu věcnému přezkumu.

9. Za dané situace Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než aby ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2014

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu