Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2006/14

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Jaromíra Volfa, zastoupeného Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 2. 8. 2012 č. j. -442, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 8. 2012 č. j. -462, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 3. 2014 č. j. -579, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se s odvoláním na porušení a d domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Na základě sdělení pracovnice Krajského soudu v Ostravě-pobočky Olomouc, kanceláře senátu 74 C, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 12. 6. 2014 dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 12. 3. 2014 (stejnopis dovolání je založen ve spise Ústavního soudu

sp. zn.

).

Mezi základní atributy ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Uvedený princip subsidiarity se před nabytím účinnosti neuplatnil bezvýjimečně, neboť stěžovatel nebyl povinen vyčerpat mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (srov. ustanovení ve znění ). Záviselo tak jen na rozhodnutí stěžovatele, zda takovýto prostředek využije. bylo ustanovení pozměněno v tom smyslu, že na rozdíl od dosavadní právní úpravy musí být nově vyčerpán i tento mimořádný opravný prostředek. Pojem "vyčerpání" ve smyslu ustanovení přitom znamená nejen uplatnění příslušného procesního prostředku, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci.

Ústavní soud ve své předchozí judikatuře vyslovil názor, že jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení o porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle , ve znění Může tedy jít i o námitku, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (blíže k této otázce srov. podrobně odůvodněné usnesení Ústavního soudu ze dne 28. března 2013

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). I nadále přitom platí, že pokud by bylo řádně podané dovolání Nejvyšším soudem odmítnuto pro nepřípustnost z důvodu závisejícího na jeho uvážení, je stěžovateli zachována lhůta k podání ústavní stížnosti i proti rozhodnutí odvolacího soudu. Nepříznivé důsledky pro stěžovatele by mohly nastat, pokud by k podání obligatorního dovolání ve smyslu požadavku zakotveného v ustanovení došlo procesně neregulérním způsobem, čímž by došlo k obdobné situaci, jako by stěžovatel dovolání nepodal vůbec (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost jiného stěžovatele směřující proti stejným rozhodnutím krajského a vrchního soudu).

Za dané situace, kdy stěžovatel nereflektoval změny v právní úpravě po novele provedené a návrh předložil Ústavnímu soudu, aniž bylo rozhodnuto o dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, nebyly splněny podmínky umožňující jeho věcné projednání.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle ve spojení s jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj