Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3007/13

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelů Ivana Krupčíka a Ingrid Krupčíkové, zastoupených JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem, se sídlem Karola Śliwky 621/5, Karviná-Fryštát, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2013 č. j. -243 a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 12. 2012 č. j. -196, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé svou ústavní stížností napadají v záhlaví označená rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné, kterými mělo být porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Řízení před obecnými soudy bylo vedeno ve věci zaplacení částky 80.000 Kč s příslušenstvím a stěžovatelé v něm vystupovali jako žalovaní. Napadeným rozsudkem okresního soudu byla stanovena povinnost stěžovatelů zaplatit žalobkyni částku 40.040 Kč s příslušenstvím a ve zbytku byla žaloba zamítnuta; dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Napadeným rozsudkem krajského soudu pak byl výrok rozhodnutí okresního soudu co do zaplacení částky 40.040 Kč s příslušenstvím potvrzen a výrok o zamítnutí žaloby byl změněn tak, že byla stanovena povinnost stěžovatelů zaplatit žalobkyni částku 33.960 Kč s příslušenstvím a ohledně částky 6.000 Kč s příslušenstvím byl výrok potvrzen. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

2. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Při tomto posouzení v nynějším případě shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

3. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ve znění je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ().

4. V napadeném rozhodnutí krajského soudu byli stěžovatelé poučeni o možnosti podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek k Nejvyššímu soudu; rovněž ve své ústavní stížnosti zmínili, že ve věci bylo podáno i dovolání. Podání dovolání, jakož i stav případného dovolacího řízení si pak Ústavní soud ověřovatel také telefonicky u Okresního soudu v Karviné, od něhož zjistil, že dovolání bylo stěžovateli skutečně podáno, dosud o něm však nebylo rozhodnuto (věc dosud vůbec nebyla předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí).

5. Z právě uvedeného plyne, že stěžovatelé nedodrželi požadavek subsidiarity ústavní stížnosti, tj. před jejím podáním nevyčerpali všechny procesní prostředky k ochraně práva, které jim zákon poskytuje, včetně dovolání. Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že s účinností novely č. , od 1. 1. 2013, již pro dovolání jako "mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení", neplatí výjimka z povinnosti vyčerpat všechny dostupné procesní prostředky k ochraně práva, stanovená částí věty za středníkem ve znění účinném do 31. 12. 2012.

6. Ústavní soud zároveň podotýká, že jeho aktuální rozhodnutí stěžovatele nemůže nijak poškodit, neboť po vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva, tedy i dovolání, si budou moci podat novou ústavní stížnost a v ní případně zohlednit i výsledky dovolacího řízení.

7. Ústavní soud tak uzavírá, že podaná ústavní stížnost stěžovatelů je nepřípustná ve smyslu , pročež mu nezbylo než ji soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout v souladu s .

8. Na konec Ústavní soud poznamenává, že v rámci zjišťování, zda stěžovatelé v předmětné věci podali dovolání, se na toto dotázal též samotných stěžovatelů a určil jim lhůtu k odpovědi, která v době vydání tohoto rozhodnutí dosud neuplynula. Poté, co podání dovolání bylo ověřeno u Okresního soudu v Karviné, totiž Ústavní soud považoval za zbytečné vyčkávat odpovědi stěžovatelů a i bez ní přistoupil k vydání tohoto rozhodnutí, neboť případná odpověď stěžovatelů by na jeho výrok nemohla mít žádný vliv.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka