Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1757/14

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti Mgr. Jaroslava Homoly, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. č. 30a, proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. března 2014 č. j. -33, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. května 2014, se stěžovatel podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle d (dále jen "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo podnikat podle y, právo vlastnit majetek podle y a dále práva zaručená a 3y a y.

Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že usnesením ze dne 12. ledna 2006 č. j. -4 a usnesením ze dne 19. března 2014 č. j. -33 nařídil Okresní soud v Litoměřicích na návrh oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Krajské pobočky pro Ústecký kraj, na majetek povinného Jiřího Nováka, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 102 331,80 Kč exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Jiřího Doležala, soudního exekutora. JUDr. Jiří Doležal byl ke dni 31. prosince 2011 z funkce soudního exekutora odvolán a do uvolněného exekutorského úřadu byl jmenován jako soudní exekutor JUDr. Jiří Janečka, Ph.D. Oprávněná následně požádala o změnu exekutora a navrhla, aby exekuci dále vedl stěžovatel. K převzetí exekuce stěžovatelem došlo se souhlasem JUDr. Jiřího Janečky, Ph.D. Stěžovatel poté rozhodl ve smyslu § 44b odst. 4 exekučního řádu příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce dne 24. ledna 2014 pod č. j. 030 EX 15694/13-11 tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Janečkovi, Ph.D., náklady exekuce nepřiznal. Příkaz odůvodnil tím, že JUDr. Jiřího Janečku, Ph.D., usnesením vyzval, aby vyčíslil náklady za dosavadní vymáhání pohledávky a tyto odůvodnil v takovém rozsahu, aby o nich mohlo být rozhodnuto. Zároveň jej poučil, že nebudou-li náklady exekuce takto vyčísleny, bude vycházet z toho, že mu žádné náklady nevznikly. Usnesení bylo JUDr. Jiřímu Janečkovi, Ph.D., doručeno a tento žádné náklady nevyčíslil, přičemž z dosavadní rekonstrukce spisu nevyplynulo, že by mu nějaké náklady vznikly.

Proti tomuto příkazu podal JUDr. Jiří Janečka, Ph.D., včasné námitky, ve kterých poukázal na to, že výši nákladů a odměny upravuje a tento nárok tak vyplývá ze zákona a není třeba se jej domáhat či jej odůvodňovat. Požadoval proto odměnu ve výši 3 000 Kč podle , náhradu hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč a DPH, přičemž tyto náklady navrhl uložit k tíži oprávněného. Stěžovatel námitkám nevyhověl a předložil je k rozhodnutí soudu.

Ústavní stížností napadeným usnesením pak Okresní soud v Litoměřicích rozhodl o námitkách JUDr. Jiřího Janečky, Ph.D., proti příkazu k úhradě nákladů exekuce tak, že příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil s tím, že povinný je povinen hradit dosud vzniklé náklady exekuce ve výši 3 933 Kč, které tvoří odměna soudního exekutora JUDr. Jiřího Janečky, Ph.D., ve výši 1 500 Kč, jeho hotové výdaje ve výši 1 750 Kč a DPH z těchto částek ve výši 683 Kč (po zaokrouhlení).

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že ačkoliv napadeným rozhodnutím nebylo rozhodnuto o jeho vlastních nákladech, představuje toto rozhodnutí zásah do jeho práv, neboť je v konkrétní věci vázán právním názorem exekučního soudu a není oprávněn se od něj při rozhodování o nákladech exekuce odchýlit. S ohledem na toto rozhodnutí bude muset právní názor exekučního soudu promítnout do příkazu k úhradě nákladů exekuce, jímž v budoucnu bude rozhodovat i o nákladech vzniklých jemu osobně. Současně tvrdil, že v budoucnu již nebude mít možnost jak hájit svá práva.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ( a 2 ), přičemž dovodil, že tomu tak není, neboť stěžovatel zjevně není k podání ústavní stížnosti oprávněn.

Prakticky obsahově stejnými ústavními stížnostmi téhož stěžovatele se již Ústavní soud zabýval v usneseních ze dne 14. července 2014

sp. zn.

, ze dne 28. července 2014 č. j.

a ze dne 6. srpna 2014

sp. zn.

, ve kterých se s názorem stěžovatele neztotožnil.

K aktivní legitimaci soudního exekutora se Ústavní soud vyjádřil již v minulosti ve svém stanovisku ze dne 12. září 2006 sp. zn. (ST 23/42 SbNU 545), kdy pro její posouzení považoval za nutné zohlednit skutečné postavení soudního exekutora v exekučním řízení, resp. charakter otázky, která je konkrétním rozhodnutím řešena. Na tyto situace dopadá rovněž stanovisko Ústavního soudu ze dne 9. listopadu 1999 sp. zn. (ST 9/16 SbNU 372), kde je mimo jiné uvedeno, že: "Pokud stát vystupuje v právních vztazích v pozici subjektu veřejného práva, čili jako nositel veřejné moci, z povahy věci není, a ani nemůže být nositelem (subjektem) základních práv a svobod. Přístup opačný by znamenal popření smyslu základních práv a svobod tak, jak byly zformovány staletým vývojem evropské a anglosaské kultury."

V posuzované věci, ač bylo rozhodováno o nákladech exekučního řízení, nedošlo rozhodnutím soudu k přímému zásahu do práv stěžovatele. Stěžovatel zde totiž nerozhodoval o nákladech svých, nýbrž o nákladech dosavadního exekučního řízení, které vznikly dříve pověřenému soudnímu exekutorovi. V tomto případě tak na stěžovatele nelze pohlížet jako na účastníka řízení, nýbrž výhradně jako na faktického vykonavatele soudní pravomoci v oblasti civilních exekucí. A stejně tak okresní soud nerozhodoval o nákladech stěžovatele, nýbrž o nákladech vzniklých JUDr. Jiřímu Janečkovi, Ph.D.

Vzhledem k těmto důvodům Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 18. srpna 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka