Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1864/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti Ing. Alexandre Loukinova, zastoupeného JUDr. Josefem Lanzendörferem, advokátem se sídlem Ondřejov, Pod Hřištěm 149, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 4, kterým se mění senát 24 C za senát 70 C a to ve věci projednávané původně pod sp.zn. , , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud "zrušil" "postup (opatření)", kterým Obvodní soud pro Prahu 4 převedl jeho věc (v níž vystupuje jako žalobce) vedenou senátem 24 C pod sp. zn. k vyřízení senátem 70 C pod sp. zn. , což mu vyžádaným přípisem soud zdůvodnil tím, že nemá české státní občanství, a jde tak o věc tzv. s cizím prvkem, která spadá do agendy specializovaného senátu, jímž je právě senát 70 C.

Stěžovatel míní, že toto opatření je "ústavně protizákonné", neboť nebylo provedeno písemně (pročež se proti němu nemohl jakkoli bránit), a byla jím porušena jeho základní práva, jmenovitě na spravedlivý proces a práva nebýt odňat svému zákonnému soudci, zakotvená v a d (dále jen ""). Nadto je názoru, že na něj, jako "na obyvatele ČR s povoleným trvalým pobytem na území, se nemůže vztahovat pojem cizí prvek, když tento je rodinným příslušníkem občana ČR".

Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu ústavní stížností napadeného rozhodnutí obecného soudu, je jeho povinností posoudit, zda jsou splněny procesní podmínky, jež takový přezkum připouštějí; to je zde významné potud, že v dané věci tyto podmínky splněny nejsou.

Ústavní stížnost je totiž nepřípustná.

Její argumentační těžiště spočívá v námitce odnětím zákonnému soudci ve smyslu y, jelikož námitky ostatní jsou jí věcně subsumovány. Ostatně stěžovatel nemá obecnému soudu ani dále co důvodně vytknout, neboť procesní předpisy mu povinnost vyhotovovat "rozhodnutí" o změně rozhodujícího senátu neukládají, a status "rodinného příslušníka" je pro identifikaci věci tzv. s cizím prvkem typicky nerozhodný.

, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve svém stanoví, že ústavní stížnost je zásadně nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; z tohoto pravidla existují sice výjimky, které jsou však odůvodněné zvláštními okolnostmi a na danou věc je vztáhnout nelze.

Jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita, a jí korespondující princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Konstantní judikatuře Ústavního soudu odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, které se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí soustavy obecných soudů (, y).

Stěžovatel podal ústavní stížnost v situaci, kdy řízení, z nějž vychází, nebylo dosud skončeno.

V obecné rovině je sice namístě zaznamenat, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterým projednávána a rozhodována být neměla. Bude-li však mít stěžovatel v dalším průběhu řízení za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - mu nepříznivé - bylo vydáno soudcem nezákonným, nic mu nebude překážet, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - k dispozici [viz kupříkladu ustanovení , ]. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se lze domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.

Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti a výhradně z tohoto pohledu hodnotí řízení před obecnými soudy a z nich vzešlá rozhodnutí, a to zásadně jako celek; do probíhajícího řízení zasahuje Ústavní soud jen ve výjimečně odůvodněných případech, jde-li o specificky uzavřenou jeho část, kde náprava v dalších stadiích řízení již není procesně možná.

Je tudíž namístě závěr, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje, a ústavní stížnost je podána předčasně, resp. směřuje proti procesnímu opatření, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu ( ).

Návrh, který je podle nepřípustný, musí být podle téhož zákona odmítnut, a to bez jednání a soudcem zpravodajem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2014

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj