Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2432/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Ing. Rudolfa Mládka, zastoupeného Mgr. Renatou Fíkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Neustupného 1834/18, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. srpna 2013 č. j. -49 a přípisu Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. června 2014 č. j. -61, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Stěžovatel je přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení na majetek dlužníka Pavla Lišky, jež je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "insolvenční soud") pod sp. zn. . Usnesením ze dne 14. srpna 2013 č. j. -48 insolvenční soud vyhověl návrhu insolvenčního správce a vyslovil souhlas s prodejem blíže označených nemovitostí mimo dražbu. Důvodem byla skutečnost, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2013 č. j. -102 byla v rámci odvolacího řízení zamítnuta žaloba na jejich vyloučení z majetkové podstaty. Protože však bylo posléze proti tomuto rozsudku podáno dovolání, v důsledku čehož mohl prodej předmětných nemovitostí vést k nezvratnému zásahu do vlastnických práv účastníků excindačního řízení, vydal insolvenční soud dne 21. srpna 2013 usnesení č. j. -49, kterým zrušil své prvně uvedené usnesení udělující k tomuto prodeji souhlas. Současně dal insolvenčnímu správci pokyn, aby předmětný majetek nebyl zpeněžován ani veřejnou dražbou. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že zrušené rozhodnutí bylo učiněno při výkonu dohlédací činnosti ve smyslu , o úpadku a způsobech jeho řešení (), pročež jím insolvenční soud nebyl vázán a mohl jej kdykoliv změnit, aniž by se k tomu vyžadoval opravný prostředek. Odvolání proti uvedenému usnesení bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013 č. j. -54 odmítnuto jako nepřípustné s ohledem na . O souhlasu s prodejem uvedených nemovitostí mimo dražbu nebylo doposud rozhodnuto.

2. Dopisem ze dne 3. dubna 2014 požádal insolvenční správce společně s členy věřitelského výboru, mezi nimiž byl i stěžovatel, insolvenční soud o přehodnocení stanoviska vysloveného v jeho usnesení ze dne 21. srpna 2013 č. j. -49. Ten na tuto žádost následně reagoval přípisem ze dne 24. června 2014 č. j. -61, v němž insolvenčnímu správci sdělil, že prozatím neshledal pro takovouto změnu důvod, neboť v blízké době by v rámci zmíněného dovolacího řízení měl být podán návrh podle , tj. návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného rozhodnutí. Pakliže bude tento návrh podán do konce června, insolvenční soud vyčká s udělením souhlasu do doby, než o něm rozhodne dovolací soud. Jinak bude pokyn k nezpeněžování zrušen.

3. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. července 2014, se stěžovatel domáhá zrušení posledně uvedeného usnesení a přípisu. Má za to, že zákazem prodeje majetku zařazeného oprávněně do konkurzní podstaty formou dražby, jakož i atrahováním si pravomoci, kterou mu zákon nesvěřuje, insolvenční soud porušil y a d. Stejný následek mělo mít i usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto odvolání stěžovatele, jeho zrušení ovšem stěžovatel nenavrhuje.

II.

Posouzení podmínek k projednání návrhu

4. Ještě předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení návrhu, musel se vypořádat s otázkou, zda k tomu jsou splněny všechny podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

5. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. V projednávané věci směřuje návrh stěžovatele proti přípisu ze dne 24. června 2014 č. j. -61, který však není rozhodnutím. Postrádá totiž jeho formální i materiální znaky. Svou povahou představuje toliko sdělení ohledně postupu soudu v rámci předmětného řízení, jehož obsah není Ústavní soud oprávněn korigovat. Z tohoto důvodu není dána jeho příslušnost k projednání návrhu v této části.

6. Pokud jde o návrh na zrušení usnesení ze dne 21. srpna 2013 č. j. -49, z insolvenčního spisu se podává, že toto usnesení bylo zveřejněno dne 27. srpna 2013 v 7:55 hodin. Je tedy zřejmé, že k podání ústavní stížnosti proti němu došlo zjevně po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která podle činí dva měsíce od doručení (v tomto případě zveřejnění v insolvenčním rejstříku) rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V této části byl proto návrh podán opožděně.

7. Ze všech těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout zčásti podle pro nepříslušnost k jeho projednání, zčásti podle téhož zákona pro nedodržení zákonem stanovené lhůty.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. července 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj