Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1658/14

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. Z., t.č. ve Věznici Kuřim, zastoupeného Mgr. Hanou Vašicovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 4, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -296 ze dne 13. 12. 2011 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 17. 4. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví tohoto usnesení uvedená rozhodnutí pro rozpor se svými ústavními právy. Napadenými rozhodnutími byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání trestného činu a zločinu znásilnění a trestného činu a zločinu pohlavního zneužití, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce sedm let a ústavní ochranné sexuologické léčení.

2. Proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Praze si stěžovatel nepodal dovolání, což vysvětlil tím, že jej ve věci zastupoval státem přidělený obhájce, který mu sdělil, že nemá zkušenosti s podáváním dovolání, a proto si ponechá lhůtu k rozmyšlení, zda dovolání podat či ne. Stěžovatel se jej údajně později pokoušel kontaktovat, obhájce však nebyl k zastižení a dodnes nereaguje na zaslanou poštu. Stěžovatel byl v napadeném usnesení vrchního soudu řádně poučen o možnosti podat dovolání.

3. Podle judikatury Ústavního soudu je podání dovolání v trestní věci podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti [stanovisko pléna sp. zn. ze dne 4. 3. 2014 (40/2014 Sb.)].

4. Ústavní stížnost musí být tedy odmítnuta jako návrh nepřípustný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

5. Ústavní soud nad to uvádí, že se dle obsahu napadeného rozhodnutí i ústavní stížnosti pravděpodobně jedná i o podání opožděné. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena 13. 5. 2014, přičemž napadené rozhodnutí vrchního soudu bylo vydáno v dubnu 2012 a stěžovateli pravděpodobně doručeno v srpnu 2012. Včasností podání se Ústavní soud z důvodů hospodárnosti řízení podrobněji nezabýval, neboť považuje za najisto postavený již důvod nepřípustnosti pro nevyčerpání procesních prostředků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. července 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka