Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 12/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Oldřicha Svobody, soudního exekutora Exekutorského úřadu v Hradci Králové, se sídlem Hradec Králové, Krunertova 425/24, zastoupeného Mgr. Pavlem Nevrklou, advokátem se sídlem Znojmo, nám. Republiky 18, proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2013 č. j. -31, a o návrhu na zrušení ustanovení , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a obsah ústavní stížnosti

1. Ústavní stížností, podanou ve lhůtě stanovené v , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2013 č. j. 15 KSE 3/2013-31. V označeném rozhodnutí byl stěžovatel uznán vinným kárnými proviněními spočívajícími a) v tom, že jako osoba mající postavení soudního exekutora nesplnil řádně a včas své peněžité závazky vůči věřitelům, pročež bylo proti němu vedeno exekuční řízení (tím porušil a 2 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů a současně narušil důstojnost exekutorského povolání), a b) neposkytl součinnost Ministerstvu spravedlnosti ČR jako dohledovému orgánu (tedy porušil povinnosti stanovené právním a stavovským předpisem) - za předmětné kárné delikty mu byla podle , exekuční řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013, uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti argumentoval zásahem do práva na spravedlivý proces, k němuž došlo podle jeho názoru zejména tím, že kárné řízení vedl vrcholný soudní orgán (Nejvyšší správní soud), jehož rozhodnutí nebylo možno zvrátit uplatněním řádného opravného prostředku. Z důvodu tvrzené protiústavnosti stěžovatel rovněž navrhoval zrušení ustanovení , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů.

II.

Právní posouzení

3. Ústavní soud je podle y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí, opatření či jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [ ].

4. V posuzované věci kárný senát Nejvyššího správního soudu na základě řádně zjištěného skutkového stavu, jenž Ústavní soud v intencích ustálené judikatury nemůže přehodnocovat, dostatečně a logicky odůvodnil své závěry ve vztahu ke kárným proviněním stěžovatele (soudního exekutora). Napadené rozhodnutí tak nevykazuje prvky libovůle nebo podstatného vybočení z rámce ústavnosti.

5. K námitce stěžovatele poukazující na nemožnost domáhat se přezkumu rozhodnutí vydaného v kárném řízení a na složení kárného senátu odkazuje Ústavní soud na odůvodnění svého plenárního nálezu ze dne 29. 9. 2010

sp. zn.

(N 205/58 SbNU 827), jímž byl zamítnut návrh na zrušení ustanovení , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění Ústavní soud v uvedeném nálezu dospěl k závěru, že právní úprava, která kárně obviněnému neumožňuje podat odvolání proti rozhodnutí kárného senátu, není protiústavní.

6. Zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, jehož se stěžovatel dovolával, Ústavním soudem zjištěn nebyl, a proto byly ústavní stížnost i návrh s ní spojený mimo ústní jednání podle jako návrhy zjevně neopodstatněné odmítnuty.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu