Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1919/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Cacha, bez právního zastoupení, na neplatnost voleb do Evropského parlamentu konaných ve dnech 23. a 24. května 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud prohlásil volby do Evropského parlamentu, které se na území České republiky konaly ve dnech 23. a 24. května 2014, za neplatné, a dále aby zrušil "Sdělení Státní volební komise ze dne 26. května 2014 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 23. a 24. května 2014". Tento návrh stěžovatel odůvodnil tvrzením, že došlo k porušení d, neboť stěžovatel si "nemohl zvolit svého zástupce".

Stěžovatel ve své stížnosti uvádí, že ve smyslu ustanovení nesouhlasí s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem.

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Ústavní stížnost je nepřípustná tehdy (srov. ), jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to jak prostředky opravné, tak i jiné, s nimiž je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní soud zasahuje na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře proto opakovaně uvádí, že nutnost vyčerpání všech účinných procesních prostředků je nezbytnou podmínkou řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení ze dne 27. 9. 2006,

sp. zn.

).

Podle , o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), platí, že proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní y, rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní ě a proti rozhodnutí o registraci kandidátní y se může politická strana, politické hnutí nebo koalice, které podaly kandidátní u, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 57 zákona o volbách do Evropského parlamentu dále platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována (dále jen " "). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení pak návrh na neplatnost volby kandidáta může podat , má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.

Ustanovení § 58 odst. 1 zákona o volbách do Evropského parlamentu stanoví, že k řízení podle shora citovaných ustanovení § 56 a § 57 je příslušný Nejvyšší správní soud.

Ze spisového materiálu však nevyplývá, že by stěžovatel takový návrh Nejvyššímu správnímu soudu podal. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovateli byly dány právní prostředky pro ochranu jeho práv, které byl povinen vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, a proto je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než stěžovatelovu ústavní stížnost podle citovaného ustanovení ve spojení s ustanovením odmítnout.

Za této procesní situace nepokládal Ústavní soud za nezbytné stěžovatele vyzvat k odstranění vady jeho podání, spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem v daném řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2014

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu