Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1415/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ladislava Ejema, advokáta, zastoupeného JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem, se sídlem Sokolská 270, Česká Lípa, proti usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 2. 2014, č. j. -32, a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. 1. 2014, č. j. -31, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí vydaných obecnými soudy v jeho věci pro porušení práva na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1d (dále jen ""), a principu rovnosti zaručeného článkem 37 odst. 3y. Dále žádá, aby mu byla přiznána náhrada nákladů zastoupení před Ústavním soudem ve výši 4 700 Kč.

2. Z ústavní stížnosti, jejích příloh a vyžádaného spisu Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. , se podává, že tento soud v návaznosti na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. 1. 2014, č. j. -31, jímž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 28. 11. 2013, č. j. -23, usnesením ze dne 13. 2. 2014, č. j. -32, stanovil stěžovateli, jakožto ustanovenému obhájci, odměnu ve výši 39 361 Kč.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že ve výroku napadeného rozhodnutí okresního soudu je vyjmenováno celkem osmnáct úkonů právní služby, za něž mu byla poskytnuta odměna, avšak v důsledku jejich chybného očíslování, kdy čísla 3, 4 a 5 jsou uvedena dvakrát, bylo započteno pouze patnáct paušálů a nikoli osmnáct. Následkem toho byl stěžovatel zkrácen o částku ve výši 1 089 Kč, sestávající se ze tří paušálů po 300 Kč a DPH ve výši 189 Kč. K tomu stěžovatel uvádí, že k jeho žádosti o vydání opravného usnesení mu okresní soud sdělil, že takové usnesení vydáno nebude, protože usnesení, jehož by se měla oprava týkat, již nabylo právní moci.

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

5. Řízení o ústavní stížnosti je ovládáno zásadou subsidiarity vyplývající již z ustanovení článku 4y, podle něhož je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada je vyjádřena v ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Usnesení o opravě ve smyslu ustanovení § 131 trestního řádu slouží k tomu, aby písemné vyhotovení rozsudku či usnesení bylo uvedeno do souladu s jeho obsahem tak, jak byl vyhlášen, přičemž takové usnesení je možno vydat kdykoli, tedy jak ohledně pravomocného, tak nepravomocného rozhodnutí. Tento institut však nebyl ve stěžovatelově věci využitelný, protože usnesení, jímž byla stěžovateli stanovena odměna a náhrada hotových výdajů, nebylo vyhlášeno, a tudíž jeho autentické znění bylo obsaženo až vě, která byla stěžovateli zaslána, a tedy nebylo s čím jej uvádět do souladu. Pochybení nastalé při vyhotovení takového usnesení bylo možno napravit pouze cestou podání stížnosti; tu však stěžovatel nepodal a nevyčerpal tak všechny prostředky k ochraně svého práva, následkem čehož je třeba jeho ústavní stížnost hodnotit jako nepřípustnou.

7. Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako nepřípustnou dle ustanovení . S ohledem na výsledek řízení o stěžovatelově ústavní stížnosti nebylo možno stěžovateli přiznat náhradu nákladů zastoupení před Ústavním soudem (srov. ustanovení ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2014

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj