Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1891/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti společnosti MOSS logistics s.r.o., sídlem v Hustopečích, Bratislavská 1159/21, zastoupené JUDr. Daliborem Grůzou, Ph.D., advokátem se sídlem v Hustopečích, Svatopluka Čecha 247/5, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2014 ve věci sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka podanou ústavní stížností brojí proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým mělo dojít k porušení jejích základních práv garantovaných ustanoveními , a odst.d.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších právních předpisů. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

V poněkud nepřehledně strukturované ústavní stížnosti stěžovatelka mj. - patrně právní zástupce stěžovatelky - uvádí: " ... jsem byl opakovaně upozorněn na uložení pořádkové pokuty, čímž mi bylo zabraňováno řádně zastupovat účastníka a účastnit se řízení, k tomu uvádím, že jsem neskákal soudu do řeči, pouze jsem se hlásil o slovo a dále jsem mlčel, a to buď jedním slovem nebo povstáním, ani jedno nebylo soudem akceptováno, a to přestože by měli být účastníci soudem slyšeni, zvláště, když je třeba vyvrátit nepravdivou výpověď druhého účastníka."

Ústavní soud má za to, že citovaná námitka artikulovaná v projednávané ústavní stížnosti představuje tzv. zmatečnostní námitku ve smyslu ustanovení (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: . Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1817); z ústavní stížnosti se přitom nepodává, že by stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti směřovala proti napadenému rozhodnutí žalobu pro zmatečnost, natož aby bylo v takovém řízení (pravomocně) rozhodnuto.

Podle ustanovení je přitom ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Ústavní stížnost tedy může, nestanoví-li zákon jinak, směřovat toliko proti pravomocnému rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu ustanovení , dle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný a mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní stížnost se tak vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu (v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti).

Na nutnosti hodnotit projednávanou ústavní stížnost - obsahující tzv. zmatečnostní námitku - nic nemění ani okolnost, že stěžovatelka v ústavní stížnosti uplatnila rovněž jiné - žalobě pro zmatečnost nepodřaditelné - námitky (srov. mutatis mutandis usnesení Ústavního soudu ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

či

sp. zn.

).

Současně je namístě třeba zdůraznit, že za situace, kdy je ústavní stížnost odmítána v otevřené lhůtě pro podání žaloby pro zmatečnost ve smyslu ustanovení nemůže odmítnutí ústavní stížnosti představovat denegatio iustitiae, ani vytvářet jakoukoliv překážku případného budoucího postupu stěžovatelky u Ústavního soudu.

Ústavnímu soudu tak nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona Ústavním soudu jako návrh nepřípustný; z podstaty věci tak musel rovněž odmítnout stěžovatelčin návrh na odkal vykonatelnosti napadeného rozsudku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2014

Radovan Suchánek v.r.

soudce zpravodaj