Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1998/14

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Róberta Mužíka, zastoupeného JUDr. Jiřím Kacafírkem, advokátem, se sídlem Škroupova 1, Plzeň, proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 2. 4. 2014 č. j. SO/P/157/2014/Va/10 PŘ-ODV-4, za účasti Krajského úřadu Libereckého kraje, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 2. 4. 2014 č. j. SO/P/157/2014/Va/10 PŘ-ODV-4, kterým podle jeho názoru byla porušena jeho základní práva chráněná u a d.

2. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1193 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Při tomto posouzení v nynějším případě Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná.

3. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ve znění je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Institut ústavní stížnosti je tedy vystavěn mimo jiné na principu subsidiarity, což znamená, že ústavní přezkum zásahu orgánu veřejné moci do práv konkrétního jednotlivce lze využít zásadně až tehdy, pokud se jednotlivci nenabízí jiný právní prostředek k obraně proti zásahu. Stěžovatel přitom svou ústavní stížností brojí proti rozhodnutí, respektive jednání krajského úřadu v přestupkovém řízení, tedy proti rozhodnutí či jednání správního úřadu ve správním řízení. K ochraně veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob proti rozhodnutím, nečinnosti či před nezákonnými zásahy správních orgánů však v České republice slouží primárně správní soudnictví. I s ohledem na ústavní zásadu legality Ústavní soud není oprávněn překračovat svou pravomoc a zasahovat do pravomoci správních soudů tím, že by rozhodoval ve věcech, které mají být primárně posouzeny jimi.

5. Jak vyplývá z podané ústavní stížnosti, stěžovatel dosud u správních soudů ochranu před namítaným zásahem krajského úřadu v podobě neposkytnutí náhrady nákladů na zastoupení advokátem v přestupkovém řízení nehledal. Přitom správní soudnictví mu nabízí právní prostředky obrany proti uvedenému zásahu. S ohledem na tuto skutečnost tak Ústavní soud musel uzavřít, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva ve smyslu .

6. V souladu s tak podaná ústavní stížnosti byla jako návrh nepřípustný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka