Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 205/14

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti Ing. Rostislava Kropjoka, zastoupeného JUDr. Miroslavem Pavlasem, advokátem se sídlem Ostrava - Přívoz, Fügnerova 650/12, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. února 2013 č. j. -625, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a PhMr. Ley Lesákové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 17. ledna 2014, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku z důvodu porušení jeho práva na spravedlivý proces podle a d (dále jen "").

2. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále jen "odvolací soud") ze dne 20. února 2013 č. j. -625 byl změněn rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. března 2008 č. j. -371 tak, že se zrušuje podílové vlastnictví stěžovatele (žalovaného) a vedlejší účastnice (žalobkyně) k blíže specifikovanému rodinnému domu v k. ú. a obci Malenovice a uvedená nemovitost se přikazuje do výlučného vlastnictví stěžovatele. Tomu byla zároveň uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 1 950 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odvolací soud nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nebo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť měl za to, že podíl úspěchu a neúspěchu obou z nich byl shodný. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel dovolání, jež bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013 č. j. -707.

3. Stěžovatel spatřuje porušení svých základních práv především v tom, že odvolací soud vycházel při stanovení výše vypořádacího podílu ze znaleckého posudku, který byl zpracován dne 15. června 2012, tedy více než osm měsíců před jeho rozhodnutím, přičemž tato skutečnost mohla mít vliv na nesprávné stanovení ceny. Jednalo se totiž již o druhý znalecký posudek téhož znaleckéhou v projednávané věci (první byl zpracován ke dni 15. ledna 2008), přičemž výsledná cena se u obou znaleckých posudků lišila o 500 000 Kč v jeho neprospěch. Z tohoto důvodu navrhl předvolat znalce, aby ve své výpovědi tuto cenu zdůvodnil, a to především s ohledem na všeobecný propad cen nemovitostí v období let 2010 až 2013 o 10 až 15 %. Odvolací soud však znalce nejenže nepředvolal, ale ani jej nevyzval, aby se k těmto námitkám vyjádřil.

4. Postupu odvolacího soudu je podle stěžovatele třeba vytknout také to, že přes jeho výslovný nesouhlas a řádnou omluvu jednal dne 20. února 2013 v jeho nepřítomnosti, ba dokonce i v nepřítomnosti jeho právního zástupce, jenž se řádně omluvil z důvodu pracovní neschopnosti. Tím bylo stěžovateli znemožněno vznášet případné další důkazní návrhy, v důsledku čehož byla bezprecedentně omezena jeho práva účastníka řízení. Tento postup měl být v rozporu s a y. Pochybení se měl odvolací soud nakonec dopustit také tím, že ve svém výroku zcela pominul vyřešit náklady dovolacího řízení, vedeného pod sp. zn. , jež předcházelo vydání napadeného rozsudku.

II.

Věcné posouzení

5. Ústavní soud se seznámil s argumentací stěžovatele a obsahem napadeného rozsudku a spisu vedeného před Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , který si za tímto účelem vyžádal, načež zjistil, že ústavní stížnost je přípustná, byla podána včas a splňuje veškeré zákonem stanovené formální náležitosti. Zároveň je však zjevně neopodstatněná.

6. V řízení o ústavních stížnostech je Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (y) oprávněn přezkoumávat postup a rozhodnutí obecných soudů toliko z toho hlediska, zda v jeho důsledku nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. Tím je vymezen i prostor, v jakém mu přísluší zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, a to případně i formou přehodnocení jejich skutkových nebo právních závěrů či sjednocování jejich judikatury, což jsou typicky např. případy porušení některé z norem podústavního práva v důsledku svévole nebo interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. V projednávané věci se o takovýto zásah nicméně nejedná.

7. Odvolací soud v napadeném rozsudku podrobně vysvětlil důvody, pro které dne 20. února 2013 jednal v nepřítomnosti žalovaného, tedy pro které nepovažoval za včasnou ani omluvu stěžovatele, ani omluvu jeho právního zástupce. V době jeho rozhodnutí byl navíc stěžovatel seznámen se znaleckými posudky, všemi podáními i stanovisky žalobkyně a vyjádřil se k nim, přičemž na ústním jednání nebyly tvrzeny žádné nové skutečnosti a nebyly ani prováděny žádné další důkazy, s kterými by nebyl seznámen a ke kterým by neměl možnost se vyjádřit. Ústavní soud proto neshledal, že by postup odvolacího soudu vedl k porušení jeho základního práva podle y, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Stejně tak nelze žádný (z hlediska výše uvedených kritérií) kvalifikovaný exces spatřovat ani ve skutkových závěrech obecných soudů ohledně ceny vypořádané nemovitosti. I v tomto případě postačí odkázat na náležité a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku. Zbývá dodat, že ačkoliv v uvedeném rozhodnutí chybí výslovná zmínka o nákladech dovolacího řízení, není pochyb, že odvolací soud aplikoval ve vztahu ke všem nákladům, jež účastníkům v tomto řízení vznikly.

8. Ze všech těchto důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným rozsudkem nebyla porušena základní práva a svobody stěžovatele, pročež mu nezbylo než jeho ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. května 2014

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu