Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1547/14

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. N., zastoupeného JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Liberci, 1. máje 535/50, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. -77 ze dne 13. května 2013 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -91 ze dne 11. února 2014 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel s odkazem na porušení práva na soudní a jinou právní ochranu zaručeného d domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. -77 ze dne 13. května 2013 byl stěžovatel uznán vinným, že v Liberci 15 dne 23. ledna 2011 v době mezi 14.55 až 15.00 hod. na křižovatce ulic Sněhurčina a Kunratická úmyslně udeřil rukou do čelního skla motorového vozidla BMW 530 XD 560X, až prasklo, a způsobil tak škodu ve výši 12.156,- Kč společnosti Dalemik s.r.o. Jednání stěžovatele bylo právně kvalifikováno jako přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl stěžovateli výkon tohoto trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byla stanovena zkušební doba v délce jednoho roku. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla stěžovateli uložena povinnost nahradit společnosti Dalemik s.r.o. škodu ve výši 12.156,- Kč a podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla společnost Dalemik s.r.o. odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání stěžovatele Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. -91 ze dne 11. února 2014 podle § 256 tr. řádu zamítl.

Před tím, než Ústavní soud přikročí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny materiální a formální podmínky jejího věcného projednání.

Ústavní soud již mnohokrát konstatoval, že pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). To znamená, že k věcnému projednání ústavní stížnosti může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práva poskytuje, vyčerpal. V opačném případě by byla ústavní stížnost podle ust. nepřípustná.

Dle ust. v projednávané věci je posledním procesním prostředkem, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje, dovolání, přičemž stěžovatel byl dle zjištění Ústavního soudu poučen o možnosti jeho podání. Dále Ústavní soud z ústavní stížnosti a dotazem na Okresní soud v Liberci zjistil, že stěžovatel dovolání podal a o tomto dovolání nebylo dle sdělení Okresního soudu v Liberci dosud rozhodnuto.

Ústavní soud dospěl tedy k závěru, že stěžovatel v projednávané věci před podáním ústavní stížnosti nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a jeho ústavní stížnost je tak dle ust. nepřípustná.

Ústavní soud se pro úplnost zabýval naplněním podmínek ust. , avšak splnění žádné z nich neshledal a stěžovatel jejich existenci ani netvrdil.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. ústavní stížnost jako nepřípustný návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. května 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka