Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1139/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky Kopretina - zahradnické služby s.r.o., se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 290/16, zastoupené JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Hořovicích, Husovo nám. 65/2, směřující proti výroku I. b) rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -8822 ze dne 18. prosince 2013, kterou se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud rozhodl, že zabraná nemovitost noční klub Cohiba, Rozvadov 58, Tachov, zapsaný v KN Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Tachov na LV X v k.ú. Rozvadov, který je ve vlastnictví stěžovatelky, se vrací stěžovatelce, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného výroku rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a dále toho, aby Ústavní soud rozhodl, že v záhlaví uvedená zabraná nemovitost (dále jen "") se vrací stěžovatelce.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Tachově rozsudkem č. j. -7282 mimo jiné ve výroku III. rozhodl, že se podle ust. trestního zákona zabírají a další blíže specifikované nemovitosti označené jako noční klub Royal, vše ve vlastnictví stěžovatelky. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka a státní zástupce odvolání. Státní zástupce tak učinil proto, že okresní soud měl předmětné nemovitosti zabrat podle , nikoli podle trestního zákona. K uvedeným odvoláním Krajský soud v Plzni v záhlaví citovaným rozhodnutím rozhodl, že podle ust. se zabírá .

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [, písm. d)y]. Postup v soudním řízení, včetně provádění důkazů, vyvození skutkových a právních závěrů a interpretace a aplikace právních předpisů, je záležitostí obecných soudů.

Podle přesvědčení Ústavního soudu v projednávané věci odvolací soud ústavní stížností napadeným rozhodnutím rozhodl v souladu se zákony i principy zakotvenými vd. V řízení byl dostatečně zjištěn skutkový stav a ústavní stížností napadené rozhodnutí je též logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodněno. Odvolací soud se v něm vypořádal dostatečně se všemi relevantními skutečnostmi i odvolacími námitkami stěžovatele a státního zástupce a jeho závěr nelze rozhodně označit ani za (extrémně) rozporný s principy spravedlnosti. Ústavní soud tak proto na napadené rozhodnutí pouze odkazuje s tím, že mu nemá z hlediska ústavnosti co vytknout. To, že s ním stěžovatelka nesouhlasí, zásah do jejích práv nezakládá.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Pokud jde o návrh stěžovatelky, kterým se stěžovatelka domáhala vydání rozhodnutí, jímž se zabraná věc vrací stěžovatelce, konstatuje Ústavní soud, že k přijetí takového rozhodnutí není příslušný, a proto mu nezbylo, než v této části ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, taktéž odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 14. dubna 2014

Vladimír Sládeček v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu