Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3479/13

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Danuše Martínkové, zastoupené Mgr. Janou Škorpíkovou, advokátkou se sídlem v Děčíně, Řetězová 2, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 11. října 2011 č. j. -219 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. srpna 2013 č. j. -247, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení a d, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého stupně o zamítnutí žaloby stěžovatelky na vyklizení nemovitosti a vydání bezdůvodného obohacení. Dále požaduje zrušení usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto její dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu.

V ústavní stížnosti uvádí, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je rozhodnutím o posledním procesním prostředku, bylo doručeno právní zástupkyni stěžovatelky dne 5. 9. 2013. Samotné stěžovatelce však usnesení bylo předáno a poprvé s ním tak byla seznámena až dne 12. 11. 2013. Ústavní stížnost podala stěžovatelka obratem dne 14. 11. 2013.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní soud zákonem stanovenou lhůtu nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout, neboť je Ústavní soud podle y vázán.

Z obsahu návrhu je evidentní, že návrh doručený Ústavnímu soudu dne 15. 11. 2013 je zjevně návrhem podaným po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem.

V daném případě je irelevantní tvrzení stěžovatelky, že rozsudek Nejvyššího soudu převzala až dne 12. 11. 2013, když se zřejmě mylně domnívá, že teprve od tohoto data počala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti. Řízení o dovolání, podobně jako řízení o ústavní stížnosti, je totiž založeno na obligatorním zastoupení účastníka řízení advokátem. Přitom podle ustanovení se doručuje pouze zástupci účastníka řízení. Účinky doručení právnímu zástupci stěžovatelky se pak z hlediska počítání lhůty podle považují za splněné i ve vztahu k stěžovatelce samé bez ohledu na to, kdy a jakou formou rozhodnutí sama převzala. Navíc sama stěžovatelka uvádí a dokládá, že její právní zástupkyně jí rozhodnutí Nejvyššího soudu zaslala již dne 11. 9. 2013, však zásilka byla vrácena zpět jako stěžovatelkou nevyzvednutá.

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj