Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3212/13

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti SOLAR PROJEKT LIBNÍČ, s.r.o., IČ 281 13 098, se sídlem Brno, Olomoucká 3419/7, právně zastoupené JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem advokátní kanceláře Pásek Honěk & partners, Brno, Lidická 57, směřující proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 11. dubna 2012, č.j. 2890/12-1200, a rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. února 2013, č.j. -34, a Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2013, č.j. -33, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla narušena její ústavně zaručená práva zakotvená v odstavci 1 d (dále jen " "), v odstavci 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a v Dodatkového protokolu k Úmluvě.

Finanční úřad v Českých Budějovicích dne 9. ledna 2012, č.j. 3066/12/077910302673, a dne 26. ledna 2012, č.j. 26647/12/077910302673, zamítnul stížnosti stěžovatelky. Její odvolání Finanční ředitelství v Českých Budějovicích citovaným rozhodnutím zamítlo a napadená rozhodnutí správce daně potvrdilo. Následnou správní žalobu výše uvedeným rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl. Napadeným rozsudkem Nejvyššího soudu byla následně zamítnuta i její kasační stížnost.

Stěžovatelka, provozovatelka fotovoltaické elektrárny, se domáhala od smluvního odběratele úhrady elektrické energie za období září, října a listopadu 2011, avšak požadovaná částka jí však nebyla uhrazena v plné výši, a to s odkazem na odvod dle ustanovení a násl. , Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů v platném znění. Stěžovatelka za jednotlivá období podala na postup odběratele - plátce odvodu - stížnosti správci daně, ten je však zamítl. Odvolala se k finančnímu ředitelství, které její opravný prostředek rovněž zamítlo, a následně neuspěla ani se správní žalobou a kasační stížností. Svoji argumentaci v ústavní stížnosti stěžovatelka založila na nesouhlasu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. , který příslušnou právní úpravu neshledal jako protiústavní. Stěžovatelka s ohledem na fakt, že správní soudy rozhodly v souladu s judikaturou Ústavního soudu, nesouhlasí s postupem správních soudů a domáhá se zrušení napadených rozhodnutí.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí a spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.

Ústavní soud se nejprve zabýval okolnostmi podání ústavní stížnosti, přičemž z lustra Ústavního soudu zjistil, že stěžovatelka podala projednávanou ústavní stížnost, společně s dalšími identickými ústavními stížnostmi, o nichž již Ústavní soud rozhodl. Usnesením ze dne 6. února 2014,

sp. zn.

, jako neopodstatněnou odmítl ústavní stížnost týkající se příslušných rozhodnutí za období od 1. května do 31. srpna 2011 a usnesením ze dne 27. února 2014,

sp. zn.

, jako neopodstatněnou odmítl ústavní stížnost týkající se rozhodnutí za období od 1. května do 31. srpna 2012. S ohledem na identické námitky v citovaných ústavních stížnostech i s ohledem na obdobná rozhodnutí ve věcech společností právně zastoupených týmž advokátem a personálně se stěžovatelkou propojených, považuje čtvrtý senát Ústavního soudu za postačující na přechozí rozhodnutí odkázat.

Podle ustanovení písmeno a) senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelkou tvrzená pochybení správních soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2014

Vladimír Sládeček v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu