Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 679/14

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky nezl. Š. B., zastoupené zákonnými zástupci J. B. a V. B., právně zastoupené Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se sídlem na adrese Praha 1, Jungmannova 36/31, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 14. března 2013 č. j. -251, usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. dubna 2013 č. j. -256 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 1. listopadu 2013 č. j. - 305, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 20. února 2014 doručena ústavní stížnost stěžovatelky, která navrhovala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že napadenými rozhodnutími byla porušena její ústavně zaručená základní práva podle a Úmluvy o právech dítěte a a 2 a d tím, že byla v období od 21. února 2013 do 11. listopadu 2013 umístěna v zařízení Dětského centra Plzeň.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že je si vědoma skutečnosti, že nesplňuje podmínku přípustnosti ústavní stížnosti uvedenou v ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť ani jedno z napadených rozhodnutí nebylo napadeno opravnými prostředky. Stěžovatelka je toho názoru, že je namístě aplikovat ustanovení , podle kterého Ústavní soud neodmítne stížnost, která svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele a je podána do jednoho roku od skutečnosti, která je předmětem stížnosti.

Z vyžádaného spisu Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") sp. zn. (dále jen "soudní spis") bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 14. března 2013 č. j. -251 okresní soud v právní věci o nařízení ústavní výchovy u stěžovatelky nařídil ústavní výchovu po dobu šesti měsíců a matce a otci výživné ke stěžovatelce neurčil. Rozsudek byl rodičům stěžovatelky doručen dne 15. dubna 2013 a právní moci nabyl dne 1. května 2013.

Usnesení okresního soudu ze dne 17. dubna 2013 č. j. -256, kterým bylo trvání předběžného opatření nařízeného usnesením Okresního soudu Plzeň-sever č. j. -4 ze dne 25. září 2012 prodlouženo do 25. května 2013, bylo rodičům stěžovatelky vloženo do domovní schránky dne 19. dubna 2013 a právní moci nabylo dne 7. května 2013.

Rozsudek okresního soudu ze dne 1. listopadu 2013 č. j. -305, kterým byla prodloužena nařízená ústavní výchova o jeden rok, byl rodičům stěžovatelky doručen 4. prosince 2013 a právní moci nabyl 20. prosince 2013.

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání a je-li nepřípustný [ a e) ].

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy [srov. a y (dále jen " ")] a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované formální (procesní) předpoklady a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit, ani její

zmeškání prominout.

Z obsahu soudního spisu bylo Ústavním soudem ověřeno, že stěžovatelka nenapadla žádné z ústavní stížností napadených rozhodnutí odvoláním, ač jí v tom nic nebránilo a učinit tak mohla. Stěžovatelka tedy nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje ( ). Ústavní soud konstatuje, že podmínky pro výjimečnou aplikaci ustanovení nejsou splněny, neboť Ústavní soud neshledal v daném případě naplnění podmínek pro výjimečné prolomení zásady subsidiarity ústavní stížnosti.

Současně Ústavní soud ze soudního spisu ověřil, že stěžovatelka napadla všechna tři rozhodnutí ústavní stížností až po uplynutí dvouměsíční zákonné lhůty od doručení těchto rozhodnutí. Co se týká dvou prvních napadených rozhodnutí, uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti v měsíci červnu 2013 (č. listu 250 a 256 soudního spisu). Posledně doručený rozsudek okresního soudu ze dne 1. listopadu 2013 č. j. -305, byl rodičům stěžovatelky doručen dne 4. prosince 2013, Městskému úřadu Nýřany dne 2. prosince 2013 a Dětskému centru Plzeň dne 3. prosince 2013 (č. listru 307 soudního spisu). Lhůta k podání ústavní stížnosti tak uplynula nejpozději dnem 4. února 2014.

Za daného stavu Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání a podle ustanovení jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 12. března 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka