Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 774/14

Ústavní soud rozhodl dne 13. března 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti ABI Plus s. r. o. se sídlem Brněnská 223, 679 72 Kunštát, zastoupené Mgr. Jiřím Hrubanem, advokátem se sídlem Antonínská 2, 602 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2013 č. j. -247, za účasti Nejvyššího soudu ČR, jako účastníka řízení, a za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Blansku, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2014, napadá stěžovatelka rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2013 č. j. -247, jímž dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2011 č. j. -230 s výjimkou výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ohledně úroku z prodlení z částky 56 946,70 Kč za den 30. 8. 2007 a v tomto rozsahu vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Občanskoprávní spor v této věci je veden proti žalovanému Karlu Pravcovi u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. .

Návrh na zrušení výše označeného rozsudku stěžovatelka odůvodňuje údajným porušením , a d (dále jen " ").

Dříve, než Ústavní soud může přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musí zkoumat, jestli jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh , o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž shledal, že ústavní stížnost je zčásti, a to v rozsahu zrušujícího výroku rozsudku dovolacího soudu, ve smyslu ustanovení nepřípustná.

Podle ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je podle nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Z petitu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka napadá výše označený rozsudek dovolacího soudu v celém rozsahu. Nebere přitom v úvahu, že zrušením rozsudku odvolacího soudu ve všech jeho výrocích s výjimkou výroku o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ohledně úroku z prodlení z částky 56 946,70 Kč za den 30. 8. 2007 a vrácením věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení, není splněna podmínka uvedená v ustanovení , tedy nejedná se o konečné pravomocné rozhodnutí. Za situace, v níž řízení v této věci nekončí, ale pokračuje, bude mít stěžovatelka dostatek možností vznášet své námitky a argumenty v pokračujícím řízení tak, jak to činí v ústavní stížnosti.

Pokud jde o výrok pod bodem I a) rozsudku odvolacího soudu, který zůstal rozsudkem dovolacího soudu nedotčen, jde o den prodlení, v jehož rozsahu vzala stěžovatelka svoji žalobu zpět, takže rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem v této části zrušen a řízení zastaveno. Protože se v tomto rozsahu, s ohledem na procesní úkon stěžovatelky (částečně zpětvzetí návrhu), nemůže jednat o porušení jejích základních práv nebo svobod, odmítl Ústavní soud tuto část ústavní stížnosti jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatelky odmítl zčásti podle ustanovení jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a zčásti podle citovaného zákona jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. března 2014

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj