Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 689/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti Jaroslava Komínka a Dagmar Komínkové, zastoupených Mgr. Vlastimilem Loučkem, advokátem se sídlem Osvoboditelů 2649, 440 01 Louny, proti usnesení Okresního soudu v Chomutov č. j. -241 ze dne 29. 11. 2013 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí okresního soudu, jímž mělo být porušeno jejich právo na spravedlivý proces ve smyslu a násl. d. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na něj kladeným, a dospěl k závěru, že navrhovatelé postrádají aktivní legitimaci k podání návrhu.

Z naříkaného rozhodnutí totiž Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé brojí proti rozhodnutí nalézacího soudu, kterým bylo vyhověno žádosti vedlejšího účastníka, v původním řízení žalobce, o osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu ve smyslu ustanovení (dále jen " ").

Podle ustanovení a 2 může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, přičemž přiznané osvobození odejme kdykoliv za řízení, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Jak již Ústavní soud dal najevo ve své judikatuře [srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 8. 12. 2005 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], usnesení, proti kterému stěžovatelé brojí, bylo vydáno k návrhu žalobce, jemuž bylo zcela vyhověno, přičemž je nutno konstatovat, že jím bylo rozhodnuto o vztahu žalobce k povinnosti vyplývající ze , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv o povinnosti stěžovatelů v postavení žalovaných; nejde tedy o rozhodnutí, kterým by mohla být dotčena jejich práva. Otázka přiznání či nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení potenciálně uspěvším stěžovatelům s osvobozením protistrany od soudních poplatků nesouvisí; soud může k této skutečnosti pouze přihlédnout z hlediska zvažování případné aplikace moderačního práva dle , které i tak je nástrojem spíše výjimečným. Lze dodat, že v případě prokázaných skutečností nově osvědčujících poměry toho, jemuž bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, je věcí soudu, aby postupoval dle

Ze všech uvedených důvodů nelze stěžovatele považovat za osoby, které jsou oprávněny proti výše citovanému usnesení soudu ústavní stížnost podat, pročež byl Ústavní soud nucen ústavní stížnost podle pro neoprávněnost navrhovatelů odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 25. února 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj