Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 4221/12

Ústavní soud rozhodl dne 20. února 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Radka Illa, zastoupeného Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem Vinohrady 45, 639 00 Brno proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2012 č. j. -8, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 5. 11. 2012 a doplněné po výzvě soudce zpravodaje podáním ze dne 7. 12. 2012, napadá stěžovatel v záhlaví usnesení označené rozhodnutí pro údajné porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen ""), práva na právní pomoc garantovaného v , práva na zákonného soudce podle a práva na projednání věci bez zbytečných průtahů podle y.

Krajskému soudu v Brně stěžovatel vytýká nesprávný procesní postup, neboť pokud jeho podání neshledal přípustným podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), měl nejprve zkoumat splnění náležitostí jeho návrhu a podmínek pro zahájení řízení navrhovaného stěžovatelem. Pokud by krajský soud dospěl k závěru, že jde o odstranitelné vady podání, měl stěžovatele v tomto smyslu poučit a vyzvat ho k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. Tento postup však krajský soud nezvolil, ale svým postupem prý "zcela tendenčně směřoval k zamítnutí návrhu".

II.

Z připojeného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2012 č. j. -8 se zjišťuje, že tento soud zamítl návrh stěžovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu, jímž stěžovatel požadoval, aby Městskému soudu v Brně ve věci sp. zn. bylo uloženo:

a) osvobodit stěžovatele od soudních poplatků

b) ustanovit mu právního zástupce

c) vyhovět jeho návrhu na obnovu řízení

d) rozhodnout o podjatosti soudce JUDr. Hubíkové.

Krajský soud v Brně z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , vyjádření předsedkyně senátu JUDr. Hubíkové a s odkazem na ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích dospěl k závěru, že návrhu nelze vyhovět, neboť nemůže, při respektování nezávislosti soudního rozhodování soudu, proti němuž návrh směřuje, nařídit, jaké procesní úkony má v průběhu řízení učinit a jak má při projednání a rozhodování v konkrétní věci postupovat. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřuje k odstranění průtahů v řízení za situace, v níž jednající soud je v prodlení s již nařízeným procesním úkonem nebo s úkonem, jehož provedení s ohledem ke všem okolnostem projednávané věci musí být podle zákona učiněno.

III.

Po zvážení obsahu námitek stěžovatele a jím napadeného usnesení dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Stěžovatel pouze znovu opakuje námitky, jimiž se v napadeném usnesení podrobně zabýval a vypořádal již krajský soud. Stěžovateli se v napadeném usnesení dostalo zcela vyčerpávajícího vysvětlení důvodů, které vedly tento soud k zamítnutí jeho návrhu ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. . Jestliže se stěžovatel svým návrhem, sice označeným jako "návrh o určení lhůty k provedení procesního úkonu", fakticky domáhá toho, aby krajský soud uložil městskému soudu, jak má tento soud postupovat a následně i rozhodnout o jeho návrzích, nelze v zamítavém rozhodnutí soudu, který posoudil návrh stěžovatele podle jeho obsahu, nikoli jen podle jeho označení, zjistit porušení stěžovatelem uváděných ústavně garantovaných práv.

Jak již zdůraznil krajský soud v předmětném usnesení, smyslem řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu je pouze zjištění, zda v konkrétním (dosud pravomocně neskončeném) soudním řízení, nedochází k neodůvodněným průtahům. Z logiky věci samozřejmě vyplývá, že k jakýmkoli průtahům nedochází u řízení již pravomocně skončeného (viz usnesení ze dne 22. 10. 2009 č. j. -84 o zastavení řízení).

Těmto závěrům obecného soudu nelze z ústavněprávního hlediska nic vytknout.

Ústavní soud z výše vyložených důvodů ústavní stížnost odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2014

Jan Filip v. r.

předseda senátu Ústavního soudu