Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3122/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Heleny Matouškové, bez právního zastoupení, směřující proti příkazu soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, se sídlem Exekutorský úřad Praha 3, Seifertova 455/17, ze dne 16. 4. 2012, č. j. 091 Ex 03191/12-045, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 10. 10. 2013 Ústavnímu soudu doručenou ústavní stížností navrhovatelka, vycházeje z formulovaného petitu a obsahu návrhu, napadla v záhlaví označené rozhodnutí a tvrdila, že jím došlo k porušení jejích ústavních práv, zakotvených v y a , a d.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh stěžovatelky trpí formálními vadami. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem ( , ) a k jejímu návrhu nejsou připojeny kopie napadeného rozhodnutí ( ). Stěžovatelka ke svému návrhu připojila pouze oznámení České správy sociálního zabezpečení o provádění srážek z důchodu stěžovatelky, nikoliv však napadený příkaz soudní exekutorky, na jehož základě k provádění těchto srážek došlo.

Ústavní soud stěžovatelku poučil o nutných náležitostech podání a možnosti určení advokáta Českou advokátní komorou a vyzval ji k odstranění vad jejího podání. K tomu jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále jí Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu odmítnuta.

Stěžovatelka výzvu k odstranění vad obdržela dne 27. 12. 2013, ale vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranila, ani za účelem odstranění vad nepožádala o prodloužení stanovené lhůty.

Nad rámec uvedeného Ústavní soud poukazuje na to, že pověřená soudní exekutorka je oprávněna posoudit, který nebo které způsoby exekuce zvolí, je oprávněna vést exekuci jedním nebo více či dokonce všemi možnými způsoby exekuce současně podle svého uvážení při respektování pravidla přiměřenosti a pravidla priority. Ustanovení , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, ukládá exekutorovi zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný. Pokud exekutor princip přiměřenosti či priority poruší, může se povinný bránit podáním návrhu na (částečné) zastavení exekuce s odkazem na výše uvedené ustanovení exekučního řádu, a to podle a , , ve znění pozdějších předpisů (ve spojení s exekučního řádu), a podáním návrhu na odklad exekuce podle exekučního řádu (ve spojení s ). Stěžovatelka přitom v ústavní stížnosti netvrdila, že by návrh na zastavení či odklad exekuce podala.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelky soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2014

Jaroslav Fenyk, v. r.

soudce Ústavního soudu