Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1302/13

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Sládečka a soudců Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 22. ledna 2014

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti Josefa Němce, právně zastoupeného advokátem JUDr. Lubomírem Müllerem, Symfonická 1496/9, Praha 5, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013 č. j. Ncp 4091-2012-33, jímž bylo vysloveno, že k projednání a rozhodnutí stěžovatelovy žaloby o náhradu nemateriální újmy způsobené nezákonným zbavením osobní svobody jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.

I. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013 č. j. Ncp 4091-2012-33 bylo porušeno právo stěžovatele na zákonného soudce ve smyslu ustanovení d a právo na spravedlivý proces ve smyslu d.II. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013 č. j. Ncp 4091-2012-33 se ruší.

Odůvodnění

I.

1. Ústavnímu soudu byl dne 23. 4. 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaného rozhodnutí vrchního soudu.

2. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

3. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 8. 2011 sp. zn. byla vyslovena stěžovatelova účast na soudní rehabilitaci podle , o soudní rehabilitaci, pro období nezákonného zbavení osobní svobody od 28. 6. 1989 do 17. 1. 1990. Dne 5. 9. 2011 požádal stěžovatel Ministerstvo spravedlnosti o odškodnění a zadostiučinění. Dne 19. 3. 2012 Ministerstvo spravedlnosti stěžovateli částečně vyhovělo, ovšem položku nemateriální újmy mu nepřiznalo. Dne 28. 3. 2012 podal stěžovatel žalobu, v níž se této položky domáhal. Dne 3. 10. 2012 sdělil Obvodní soud pro Prahu 2, že věc bude předložena k posouzení příslušnosti Vrchnímu soudu v Praze. Ústavní stížností napadeným usnesením vrchní soud vyslovil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. Vrchní soud vydal napadené usnesení s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2006

sp. zn.

(N 185/43 SbNU 115). Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že uvedený nález byl již překonán, a to nálezy Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2006

sp. zn.

(N 136/42 SbNU 91), ze dne 14. 8. 2007

sp. zn.

(N 129/46 SbNU 211), ze dne 23. 5. 2012

sp. zn.

(N 111/65 SbNU 497) a nálezem ze dne 4. 3. 2013

sp. zn.

(N 37/68 SbNU 379). Stěžovatel má za to, že nález ze dne 11. 10. 2006

sp. zn.

nijak neřešil věcnou příslušnost soudů. K řízení o náhradu škody za nezákonné rozhodnutí či za nesprávný úřední postup, včetně nároků na náhradu nemateriální újmy, jsou příslušné okresní soudy. Stěžovatel se v předmětném případě nedomáhal zadostiučinění podle ustanovení -13 , , ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel má za to, že jeho věc má posoudit okresní soud a že napadeným usnesením bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce podle d (dále jen "").

III.

4. Vrchní soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odkázal na odůvodnění ústavní stížností napadeného usnesení a nález Ústavního soudu

sp. zn.

(viz výše). Stejně tak poukázal na nejednotnost judikatury při řešení nastíněné otázky.

IV.

5. Ústavní stížnost je důvodná.

6. V projednávaném případě považuje Ústavní soud za stěžejní posouzení věcné příslušnosti obecných soudů v případech, kdy se účastník řízení dovolává náhrady nemateriální újmy vzniklé před účinností , kterým byl novelizován , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "").

7. Ústavní soud konstatuje, že obdobnou problematikou se ve své judikatuře již zabýval v nálezu ze dne 14. 4. 2009

sp. zn.

(N 85/53 SbNU 79), případně v nálezu ze dne 1. 6. 2010

sp. zn.

(N 118/57 SbNU 455) nebo též v nálezu ze dne 4. 3. 2013

sp. zn.

(vše dostupné též na http://nalus.usoud.cz).

8. Ústavní soud v minulosti dovodil, že do účinnosti novely zákona o odpovědnosti státu provedené neexistovala v českém právním řádu jiná možnost pro uplatnění nároku za způsobenou nemateriální újmu a za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí než žaloba na ochranu osobnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2006

sp. zn.

, z něhož vycházel v dané věci i Vrchní soud). Přijetím, resp. účinností výše citované novely zákona o odpovědnosti státu se situace zásadně mění, neboť ustanovením § 31a byl do zákona začleněn nárok na náhradu nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. V nálezu

sp. zn.

dospěl Ústavní soud k závěru, že v případě uplatňování nároku na náhradu nemateriální újmy stěžovatele, vzniklého již za účinnosti , je třeba postupovat podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a ustanovení a 32 zákona o odpovědnosti státu bez ohledu na to, že k samotnému vydání nezákonného rozhodnutí a ke vzniku nemajetkové újmy došlo před účinností výše citovaného zákona.

9. V podrobnostech lze pak zcela odkázat na shora uvedený nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2009

sp. zn.

.

10. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013 č. j. Ncp 4091-2012-33 bylo porušeno právo stěžovatele na zákonného soudce ve smyslu ustanovení y a právo na spravedlivý proces ve smyslu y.

11. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl podle ustanovení a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2013 č. j. Ncp 4091-2012-33 podle zrušil.