Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3028/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaje), soudkyň JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti plukovníka Ing. Jana Pohůnka, zastoupeného JUDr. Michalem Hráským, advokátem se sídlem Praha, Ostrovského 30, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2013 č. j. -80 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2013 č. j. -90, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížnostní stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Ostravě, kterým byla podle § 71a trestního řádu zamítnuta žádost stěžovatele o propuštění z vazby na svobodu.

Stěžovatel tvrdí, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v , a 5, , d (dále jen "") a v a y. K porušení práv stěžovatele mělo dojít tím, že v řízení podle jeho názoru nebylo rozhodováno místně a věcně příslušným státním zástupcem. Na podporu tohoto tvrzení stěžovatel odkazuje na judikaturu Ústavního soudu týkající se zákonných požadavků trestního procesu z hlediska práva na zákonného soudce. Stěžovatel dále tvrdí, že jeho vazební stíhání bylo od samého počátku zcela nedůvodné, a to zejména s ohledem na právní vady usnesení o zahájení trestního stíhání. Uvádí také, že vyšetřovací úkony byly od samého počátku prováděny v přímém rozporu s trestním řádem, kdy stěžovatel byl nedostatečně poučen o svých právech a povinnostech. Za hrubé porušení svých zákonných práv stěžovatel považuje to, že jako nositel služebního tajemství podle a utajovaných informací podle , s nejvyšší prověrkou na úrovni "přísně tajné", nebyl vůbec poučen podle § 158 odst. 8 trestního řádu. Podle stěžovatele orgány činné v trestním řízení v jeho věci nedodržely zásady spravedlivého procesu ohledně plné realizace jeho práva na obhajobu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ve své konstantní judikatuře Ústavní soud zdůrazňuje, že je zásadně věcí trestních soudů posoudit, zda je vazba opatřením nezbytným k dosažení účelu trestního řízení. Ústavní soud také opakovaně uvedl, že do úvah plynoucích ze skutkových zjištění známých v době rozhodování trestních soudů o vazbě se Ústavní soud cítí oprávněn zasáhnout zpravidla jen tehdy, není-li rozhodnutí trestního soudu o vazbě podloženo zákonným důvodem ( a násl.y) buď vůbec, nebo jestliže tvrzené a nedostatečně zjištěné důvody vazby jsou v extrémním rozporu s kautelami plynoucími z ústavního pořádku České republiky (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

).

V dané věci však Ústavní soud neshledal, že by napadená usnesení porušila základní práva stěžovatele. Z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že krajský soud v procesním postupu okresního soudu neshledal žádné pochybení procesní povahy, které by odůvodňovalo zrušení napadeného usnesení. Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ostravě dále vyplývá, že dříve, než byla věc předložena tomuto soudu k rozhodnutí o podané stížnosti stěžovatele, byl stěžovatel usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava sp. zn. ze dne 19. 7. 2013 podle § 73b) odst. 6 a § 71 odst. 2 písm. a) trestního řádu propuštěn z vazby na svobodu, když důvod vazby podle § 67 písm. b) trestního řádu pominul. Vzhledem k tomu, že odpadl samotný předmět řízení, tedy existence vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. b) trestního řádu a napadené usnesení pozbylo zákonný podklad, krajský soud napadené usnesení zrušil.

Jak vyplývá z výše uvedeného, stěžovatel byl v době, kdy byla věc předložena krajskému soudu k rozhodnutí o podané stížnosti, propuštěn z vazby. Vzhledem k tomu, že pominul předmětný vazební důvod, nezbylo krajskému soudu než postupovat podle § 149 odst. 1 trestního řádu, neboť další procesní postup nepřicházel v úvahu.

Ústavní soud konstatuje, že v postupu obecných soudů při rozhodování o stěžovatelově vazbě neshledal důvod, pro který by bylo možné napadená rozhodnutí zrušit.

V důsledku toho Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu Ústavního soudu