Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3034/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Niny Vaisové, bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2012, č. j. -52, a proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2012, č. j. -37, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka svou ústavní stížností podanou dne 30. 9. 2013 napadá, s tvrzením porušení jejích ústavním pořádkem garantovaných práv, zakotvených v a a 2 d, v záhlaví označená rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem a Nejvyššího správního soudu.

Ze spisového materiálu vyplývá, že stěžovatelka podala kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu proti napadenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba na zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 12. 2010, č. j. 475 301 955/315-KZ. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvádí, že napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu byl doručen pouze jejímu právnímu zástupci, od kterého obdržela pouze kopii tohoto rozsudku. Stěžovatelka se proto obrátila na Nejvyšší správní soud s žádostí ze dne 18. 5. 2013 o doručení napadeného rozhodnutí. Stěžovatelka dále ve své ústavní stížnosti uvádí, že originál napadeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jí byl proto doručen až 18. 7. 2013 a toto své tvrzení dokládá prohlášením doručujícího orgánu.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud s přihlédnutím ke své ustálené rozhodovací praxi odkazuje na ustanovení , podle kterého je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práv poskytuje - takovým prostředkem se rozumí řádný i mimořádný opravný prostředek, s výjimkou návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce přiznává, byl v záhlaví uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu. I v případě, pokud by Ústavní soud považoval tento rozsudek Nejvyššího správního soudu za doručený až dnem 18. 7. 2013, jak tvrdí a dokládá stěžovatelka, lhůta k podání ústavní stížnosti by i tak marně uplynula dne 18. 9. 2013. Byla-li ústavní stížnost podána až dne 30. 9. 2013, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty k jejímu podání.

V důsledku toho nezbylo než soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle odmítnout, neboť je návrhem opožděným, podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.

Za těchto okolností nevyvozoval Ústavní soud důsledky z toho, že stěžovatelka nebyla v řízení před Ústavním soudem řádně zastoupena advokátem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2013

Jaroslav Fenyk, v. r.

soudce Ústavního soudu