Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2599/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatele Miroslava Reisse, zastoupeného JUDr. Kateřinou Součkovou, advokátkou, Advokátní kancelář se sídlem v Jičíně, Šafaříkova 161, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2013 č. j. -366, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a Miroslava Reisse, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel napadá ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 8. 2013 nákladový výrok II. shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze s tím, že jím bylo porušeno ustanovení d [právo na spravedlivý proces - dále jen ("Listina")] a y (právo vlastnit majetek). Ve výroku II. rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů se žalovanému nepřiznává.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (). Podle odst. 2 téhož ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

Z ústavní stížnosti a přiložených listin plyne, že rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 28. 5. 2013, tedy již za účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a některé další zákony - mj. i (citován výše).

Nová úprava (ne)přípustnosti ústavní stížnosti reaguje na koncepční změnu přípustnosti dovolání v . Dosavadní konstrukce ustanovení mířila na dovolání podle dosavadního ustanovení Vzhledem k tomu, že se opouští dosavadní koncepce přípustnosti dovolání podle , která byla založena na diformitě, skryté diformitě a judikatorním přesahu rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně, dochází též ke změně podmínek přípustnosti ústavní stížnosti. Podle nově účinné právní úpravy musí stěžovatel vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to včetně mimořádného opravného prostředku - zde dovolání. Pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost bez dalšího nepřípustná (srov. důvodovou zprávu k , čl. III., bod 6).

Ústavní soud též připomíná, že právní úprava dovolání účinná od 1. 1. 2013 umožňuje podat dovolání proti výroku o nákladech řízení - tento závěr je podepřen též judikaturou Nejvyššího soudu, srov. například usnesení ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. či usnesení ze dne 26. 9. 2013 sp. zn. . V nyní posuzované věci navíc výše nákladů řízení přesáhla majetkový census 50 000 Kč, jenž je dle posledně citované judikatury relevantní z hlediska přípustnosti dovolání i pro náklady řízení (viz a jeho výklad).

Stěžovatel ve věci nevyčerpal všechny opravné prostředky (dovolání), které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Ve věci není možné dovodit ani splnění podmínek pro postup podle ustanovení . Vzhledem k subsidiaritě ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud v této konkrétní věci k závěru, že o ní není oprávněn rozhodnout jinak, než ji pro nepřípustnost odmítnout [ , o Ústavním soudu, ve znění účinném po 1. 1. 2013].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2013

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj