Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3564/13

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti Masarykovy univerzity, se sídlem na adrese Brno, Žerotínovo náměstí 617/9, kterou právně zastupuje JUDr. Petr Dítě, MBA, LL.M, advokát se sídlem na adrese Olomouc, Horní náměstí 19, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2013 č. j. -58, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 25. listopadu 2013 doručena ústavní stížnost stěžovatelky, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2013 č. j. -58. Stěžovatelka navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí, neboť podle jejího názoru bylo tímto rozhodnutím porušeno její právo na spravedlivý proces zakotvené v d, v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v y.

Stěžovatelka vyjádřila v ústavní stížnosti nesouhlas se závěry učiněnými Nejvyšším správním soudem v souvislosti s aplikací ustanovení a 4 , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a vytýká Nejvyššímu správnímu soudu nesprávné právní posouzení celé věci včetně toho, že dostatečně nezjistil skutkový stav, provedené důkazy odpovídajícím způsobem nehodnotil a své rozhodnutí řádně neodůvodnil.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (srov. např. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

ze dne 30. listopadu 1995; N 78/4 SbNU 243). Výjimky, které z tohoto pravidla připustil, se týkaly přezkumu rozhodnutí, která uzavírají určitou část řízení nebo která řeší dílčí procesní otázku, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo; to však pouze pokud jsou taková rozhodnutí způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele a pokud je námitka porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod koncentrována jen do tohoto stadia řízení a nemohla by již být, v rámci dalšího řízení (např. při uplatňování procesních prostředků proti meritorním rozhodnutím), efektivně uplatněna. Takovou výjimku však projednávaný případ nepředstavuje.

Ústavní stížností napadeným rozsudkem Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. listopadu 2012 č. j. -51, rozhodnutí rektora Masarykovy univerzity ze dne 18. března 2011 č. j. MU-PS/2061/2011/9502/PřF a ze dne 30. března 2011 č. j. MU-PS/5443/2011/10664/PřF, a rozhodnutí děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 1. prosince 2010 č. j. MU-PS/14792/2010/9502/PřF a ze dne 1. února 2011 č. j. MU-PS/5443/2011/10664/PřF a věc vrátil stěžovatelce k dalšímu řízení.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Citované ustanovení je vyjádřením principu subsidiarity, jednoho ze základních principů ústavního soudnictví, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Rozhodnutí napadené ústavní stížností není v řízení rozhodnutím konečným, proti němuž by bylo možno podat ústavní stížnost, neboť Nejvyšší správní soud vrátil stěžovatelce věc k dalšímu řízení.

Pokud pak stěžovatelka upozornila na skutečnost, že výrok napadeného rozsudku je zjevně nesprávný v části, v níž Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 1. února 2011 č. j. MU-PS/5443/2011/10664/PřF, neboť z kontextu věci patrně mínil rozhodnutí Děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ze dne 1. února 2011 č. j. MU-PS/1817/2011/10664/PřF, lze v této souvislosti odkázat na ustanovení , , podle kterého předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. října 2008 č. j. -174 in www.nssoud.cz).

Z uvedených skutečností pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně a jedná se o návrh nepřípustný. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení ve spojení s ustanovením , odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( .

V Brně dne 4. prosince 2013

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka