Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3339/13

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o návrhu Romana Dotlačila, ve věci zpochybnění platnosti předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 25. a 26. října 2013, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel ve svém podání, které označuje jako "stížnost", "trestní oznámení" a "podnět", zpochybňuje platnost předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "PSPČR"), konaných ve dnech 25. a 26. října 2013, neboť podle jeho názoru tyto volby nesplňovaly parametry zaručené y a Všeobecnou deklarací lidských práv. Namítá, že mu bylo znemožněno volit svobodně. Volil Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a s ohledem na to, že dal přednost přijatelnému výsledku voleb, neuplatnil možnost preferovat zakroužkováním svého kandidáta Víta Bártu. Vzhledem k tomu, že volby proběhly neregulérním způsobem, nebyly demokratické a vykazují známky systémové manipulace s výsledky, v důsledku čehož se Vít Bárta nedostal do PSPČR a bez poslanecké imunity byl zadržen, podává navrhovatel návrh na anulování těchto voleb.

2. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení podaného návrhu, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to včetně podmínky ustanovení , která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje ( ).

3. Jedním ze základních znaků institutu ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře proto opakovaně uvádí, že nutnost vyčerpání všech účinných procesních prostředků je nezbytnou podmínkou řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení ze dne 27. září 2006

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

4. Soudní přezkum voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se řídí , , ve znění pozdějších předpisů, a následně též , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Podle věty druhé citovaného ustanovení je třeba návrh podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí, přičemž k řízení je příslušný Nejvyšší správní soud ( ). Návrhem adresovaným Ústavnímu soudu tak lze napadnout až rozhodnutí vydané Nejvyšším správním soudem.

5. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovateli byl dán řádný opravný prostředek pro ochranu jeho práv, který byl povinen vyčerpat před podáním návrhu Ústavnímu soudu. Jestliže stěžovatel před jeho podáním účinný procesní prostředek, jež mu byl k dispozici, nevyčerpal (z obsahu ústavní stížnosti se opak nepodává), je návrh nepřípustný [ ].

6. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh stěžovatele podle ustanovení ve spojení s ustanovením odmítnout jako návrh nepřípustný. Za této procesní situace již Ústavní soud pokládal za nadbytečné navrhovatele vyzývat k odstranění vady jeho podání, spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem v daném řízení ( , ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2013

Michaela Židlická, v. r.

soudkyně zpravodajka