Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 249/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka v právní věci stěžovatelky Květy Kotěšovské, zastoupené Mgr. Markem Jirmanem, advokátem se sídlem Poštovní 18, Rakovník, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -64 ze dne 30. 11. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 24. 1. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen " ") č. j. -64 ze dne 30. 11. 2011, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Rakovníku (dále jen "okresní soud") č. j. -15 ze dne 29. 3. 2011 o nařízení exekuce na majetek stěžovatelky podle rozhodčího nálezu č. j. RD/031/010/ACM-23 ze dne 2. 6. 2010 vydaného rozhodcem JUDr. Jindřichem Černým CSc.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že nedošlo k platnému uzavření rozhodčí doložky a že tedy předmětný rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem. Obecné soudy měly povinnost k této skutečnosti v rámci exekučního řízení přihlédnout, a pokud tak neučinily, porušily její ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d.

II.

Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené , bylo tedy možno přistoupit k jejímu projednání.

Z přípisu právního zástupce stěžovatelky ze dne 14. 11. 2012 Ústavní soud zjistil, že okresní soud usnesením č. j. -79 ze dne 26. 1. 2012 zamítl návrh stěžovatelky na zastavení exekuce, nicméně usnesením č. j. -112 ze dne 26. 9. 2012 toto rozhodnutí změnil tak, že se exekuce na majetek stěžovatelky (a dalších povinných) nařízená usnesením okresního soudu č. j. -15 ze dne 29. 3. 2011 zastavuje.

Z elektronické databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu (dostupná na http://www.nsoud.cz) Ústavní soud dále zjistil, že oprávněná ACEMA Credit Czech, a. s. podala proti posledně uvedenému usnesení krajského soudu dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. ze dne 27. 8. 2013 zamítnuto.

III.

Za současné situace, kdy exekuční řízení bylo zastaveno a napadené rozhodnutí krajského soudu již nemá žádné negativní dopady do právní sféry stěžovatelky, se stává rozhodování Ústavního soudu čistě akademickým. K takovému (akademickému) výroku přistupuje Ústavní soud toliko výjimečně, v případě mimořádně intenzivního zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele. Je tomu tak např. u vazebních rozhodnutí, která Ústavní soud přezkoumává i poté, co byl obviněný propuštěn z vazby na svobodu. O takovou situaci se v případě stěžovatelky nejednalo, Ústavní soud proto její ústavní stížnost odmítl dle .

Ústavní soud nicméně považuje za nezbytné, nad rámec výše uvedeného, konstatovat, že se s argumenty uvedenými v usnesení krajského soudu č. j. -112 ze dne 26. 9. 2012 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. ze dne 27. 8. 2013 plně ztotožnil a že stěžovatelce lze přisvědčit v tom, že napadeným rozhodnutím krajského soudu bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu d (srov. nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 3. 4. 2012,

sp. zn.

ze dne 27. 9. 2012 či

sp. zn.

ze dne 6. 3. 2013, všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz). S ohledem na neaktuálnost neoprávněného zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelky vyslovil Ústavní soud závěr o protiústavnosti napadeného rozhodnutí toliko v odůvodnění tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu