Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3289/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti K. S., bez právního zastoupení, t. č. Věznice Všehrdy, 430 01 Chomutov, proti vyrozumění Ministerstva spravedlnosti o odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ze dne 23. srpna 2013, č. j. 443/2013-OD-SPZ/4, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou dne 29. 10. 2013 se stěžovatel s tvrzením o porušení svých ústavně zaručených práv domáhal zrušení shora označeného "rozhodnutí" ministryně spravedlnosti, kterým byl vyrozuměn o odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, a zároveň navrhl vyslovit, že postup ministryně spravedlnosti byl v rozporu s - 40 d, a rovněž navrhl, aby Ústavní soud uložil ministryni spravedlnosti, aby podala řádně odůvodněnou stížnost pro porušení zákona.

Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření, nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, vždy ověřuje, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jímž je Ústavní soud podle y vázán. V dané věci byl věcný přezkum vyloučen z níže vyložených důvodů.

Podle ustanovení , odst. 3 je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) Ústavní soud návrh odmítne tehdy, není-li k jeho projednání Ústavní soud příslušný.

Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně vyložil, že procesním prostředkem k ochraně práva ve smyslu není jakýkoli procesní prostředek, který je sice způsobilý změnit nepříznivou situaci stěžovatele, avšak stěžovateli přímo nepřísluší. Takovým prostředkem je i stížnost pro porušení zákona ( a násl tr. řádu), která není v dispozici stěžovatele; ten může dát k jejímu uplatnění pouze podnět (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 5. 1994, U 11/2 SbNU 219). S podáním podnětu není spojeno zahájení žádného soudního řízení, závisí na ministru spravedlnosti, který může podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, aby po posouzení splnění podmínek k jejímu podání rozhodl, zda podnětu vyhoví či nikoli (srov. též Filip,J., Holländer, P., Šimíček, V. . Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 557).

Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona lze chápat pouze jako informaci pro subjekt oprávněný k jejímu podání (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 10. 2001, usnesení

sp. zn.

ze dne 1. 10. 2003, usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 9. 2008 a další dostupná na http://nalus.usoud.cz), z čehož vyplývá, že ani odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti, či vyrozumění o této skutečnosti ministerstvem nelze považovat za rozhodnutí či opatření ve smyslu ustanovení ; ministerstvo, resp. ministr spravedlnosti při aplikaci ustanovení tr. řádu nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech stěžovatele, nýbrž pouze o tom, zda realizuje svoje oprávnění (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 5. 2008).

S ohledem na výše uvedené nezbývá než konstatovat, že ve vztahu k vyrozumění o odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona se jedná o návrh, k jehož projednání nemá Ústavní soud pravomoc (slovy není "příslušný"). Tento závěr, dopadá i na další dílčí návrhy předložené stěžovatelem (eventuální kvalifikace napadeného aktu jako jiného zásahu veřejné moci, návrh na přikázání ministryni spravedlnosti stížnost pro porušení zákona podat).

Ústavní soud nepřehlédl, že ústavní stížnost trpí vadami, zejména stěžovatel není zastoupen advokátem ve smyslu ustanovení - 31 . Po zvážení procesní situace nevyzýval stěžovatele k odstranění vad, neboť by tento postup nemohl na výsledku řízení ničeho změnit.

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2013

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj