Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2621/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Oblastní nemocnice Náchod, a. s. se sídlem Purkyňova 446, Náchod, zastoupené JUDr. Petrem Nuckollsem, advokátem se sídlem Barcalova 2, Ústí nad Orlicí, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2013 č. j. -82, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2012 č. j. -64 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dne 7. 11. 2012 č. j. -57, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d (dále jen " ") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2012, který zamítl její žalobu o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 480 Kč s příslušenstvím; dále rovněž v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2012, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na vydání doplňujícího rozsudku ohledně téže částky; a v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2013, kterým bylo usnesení krajského soudu potvrzeno.

Stěžovatelka si je vědoma skutečnosti, že ústavní stížnost, která se dotýká obdobné problematiky (

sp. zn.

) byla Ústavním soudem odmítnuta, přesto podala tuto ústavní stížnost, neboť se domnívá, že její právní předchůdkyni byla odepřena možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zčásti návrh podaný po lhůtě stanovené a zčásti návrh zjevně neopodstatněný.

Podle ustanovení usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud konstatuje, že ve vztahu k napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2012 č. j. -57 jde s ohledem na to, že rozsudek byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky již dne 13. 11. 2012, o ústavní stížnost podanou opožděně (ustanovení ).

Ve vztahu ke zbývajícím rozhodnutím obou soudů, kterými nebylo vyhověno návrhu stěžovatelky na vydání doplňujícího rozsudku ohledně částky 480 Kč s přísl., se jedná o návrh zjevně neopodstatněný. Z ustálené judikatury Ústavního soudu totiž vyplývá, že v případě tzv. bagatelních věcí lze k přezkumu věci z ústavněprávního hlediska přikročit jen ve výjimečných případech zcela evidentní svévole orgánů veřejné moci, neboť tato částka již jen pro svou výši není schopna současně představovat porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení

sp. zn.

). O takový případ se nicméně v projednávané věci jednoznačně nejedná.

S ohledem na shora uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle zčásti odmítnout jako podanou po zákonem stanovené lhůtě a podle zčásti odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2013

JUDr. Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu