Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3469/13

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudce Ludvíka Davida a soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové o ústavní stížnosti stěžovatelky Lenky Kytkové a stěžovatele Karla Bělohorského, zastoupených JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem Sokolská 295, Česká Lípa, proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. - 33 ze dne 10. 6. 2013 a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. - 67 ze dne 30. 9. 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 14. 11. 2013, stěžovatelé napadli v záhlaví uvedená rozhodnutí a navrhl jejich zrušení pro rozpor se svým ústavně zaručeným právem dle (ve spojení s , odst. 2 a , odst. 1, 2, 3 a 4)d (dále jen ""). Stěžovatelé podali směnečné námitky proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, ten však napadenými rozsudky soudy ponechali v platnosti.

2. Napadenými rozhodnutími se soudy vypořádaly se všemi směnečnými námitkami stěžovatelů. Námitku nepravých podpisů shledaly soudy opožděnými, s námitkou, že směnka měla být vystavena jakou zajišťovací, se soudy vypořádaly. Soudy rovněž vypořádaly námitku, že stěžovatelé podepsali jinou podobu směnky, neboť se jednalo o blankosměnku. Neprovedení stěžovateli navržených důkazů soudy náležitě odůvodnily.

3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uplatnili stejnou argumentaci jako v řízení před obecnými soudy a jen obecně odůvodnili své tvrzení o zásahu do svého práva na spravedlivý proces tím, že soudy měly posuzovat vzájemná práva a povinnosti při uzavírání smluv a hodnotit jejich proporcionalitu. V obecné rovině odkazují stěžovatelé na to, že Ústavní soud údajně dovozuje absolutní neplatnost úkonů, které byly pouze jednostranně výhodné.

4. Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložil k podání ústavní stížnosti oprávněný a advokátem zastoupený stěžovatel; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud je dle článku 83y soudním orgánem ochrany ústavnosti, přičemž v rámci této své pravomoci mj. rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. článek 87 odst. 1 písm. d)y]. Ústavnímu soudu však nezbývá než konstatovat, že k porušení základních práv stěžovatelů napadenými rozhodnutími nedošlo. Obecné soudy postupovaly v souladu se zákonem i ústavním pořádkem a své stanovisko stěžovatelům řádně objasnily.

6. Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2013

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně senátu