Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3229/13

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, ve věci stěžovatele Mgr. Jana Olšiaka, toho času ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupeného Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem Římská 1317/42, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -97 ze dne 19. 6. 2013, rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 15. 11. 2012 a rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 21. 2. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 22. 10. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, jenž posoudil jako ústavní stížnost ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní stížnost, evidovanou pod

sp. zn.

a brojící proti v záhlaví tohoto usnesení citovaným rozhodnutím, druhý senát Ústavního soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle svým usnesením z 9. 10. 2013

sp. zn.

.

Dne 15. 10. 2013 zaslal k uvedené spisové značce druhého senátu Ústavního soudu stěžovatel doplnění ústavní stížnosti. Protože ale o ústavní stížnosti stěžovatele bylo již v mezidobí rozhodnuto, když vedle toho bylo stěžovatelovo doplnění Ústavnímu soudu doručeno stále ještě ve lhůtě předvídané , bylo toto doplnění stěžovatele pojato jako nový návrh, jemuž byla přidělena

sp. zn.

.

Vzhledem k uvedenému Ústavní soud tedy zcela odkazuje na rekapitulační část usnesení druhého senátu Ústavního soudu. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť jimi, alespoň v rozsahu zmiňovaného doplnění, bylo podle stěžovatele porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu y a d (dále jen " "). Stěžovatel se domnívá, že citovanými rozhodnutími, týkajícími se posouzení stěžovatelovy viny a trestu za zločin zpronevěry a podvodu, nebylo dostatečně zohledněno, že u skutku popsaného ad 1 písm. i) výroku o vině, stěžovatel s poškozenými uzavřel dohodu o narovnání práv.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle , ve znění , musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ke stěžovatelově námitce Ústavní soud toliko uvádí, že k této dohodě přihlédnuto bylo (srov. například mimo jiné strana 50 rozsudku Krajského soudu v Praze), ovšem tato dohoda nebyla podepsána (což stěžovatel ani v ústavní stížnosti nezpochybňuje), proto nemohla být považována za právní důvod k uznání dluhu.

Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle . Ústní jednání ve smyslu nemohlo být konáno, protože návrh byl odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu