Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2569/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti SVT Group, a. s., Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava-Hulváky, IČ 25848356, zastoupené Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem Sokolská třída 871/6, Ostrava-Moravská Ostrava, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Krejsty, Exekutorský úřad Brno-město ze dne 21. května 2013 č. j. 159 EX 01092/13-007 a usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 26. července 2013 č. j. -016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i obsahově bezvadnou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Krejsty a usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jimiž byl pravomocně zamítnut exekuční návrh stěžovatelky na pověření Mgr. Jana Krejsty vedením exekuce na majetek vedlejšího účastníka podle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Mgr. Romanem Peškem, a to z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky, na jejímž základě byl rozhodčí nález vydán.

Stěžovatelka tvrdí, že předmětnými rozhodnutími byla zkrácena na svých právech a bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle d. Konkrétně namítá, že v daném případě bylo obsahem rozhodčí doložky určení třetí osoby, tzv. appointing authority, která má v případě potřeby určit rozhodce ze stanoveného seznamu, a to bez odkazu na vnitřní předpisy této třetí osoby, která není stálým rozhodčím soudem. Podle stěžovatelky na posuzovaný případ proto nedopadá dosavadní judikatura Nejvyššího soudu, včetně rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , na něž odkazuje napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci.

Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), shledá-li senát návrh zjevně neopodstatněným, odmítne jej usnesením mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků. Toto usnesení musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno s uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné ( ).

Ústavní soud připomíná, že není další instancí v systému všeobecného soudnictví a že výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i přezkoumávání jejich aplikace při řešení konkrétních případů tímto soudem je možný tehdy, pokud chybná interpretace či aplikace podústavního předpisu nepřípustně postihuje některé z ústavně zaručených základních práv či svobod, nebo je v rozporu s požadavky spravedlivého procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti.

Takové porušení Ústavní soud neshledal. Jak soudní exekutor, tak zejména Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci své napadené rozhodnutí řádně odůvodnil, přičemž se vypořádal jak s námitkami stěžovatelky, tak s relevantní judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

Stěžovatelem namítané rozdíly posuzovaného případu s ustálenou rozhodovací praxí jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu, namítané shodně v odvolání i v ústavní stížnosti, jsou navíc zcela formální a pro posouzení platnosti rozhodčí doložky nepodstatné. Není-li podle ustálené rozhodovací praxe pro naplnění podmínky platného sjednání rozhodčí doložky, spočívající v nezbytné dostatečné míře určitosti a zachování rovnosti obou smluvních stran, pokud jde o jejich vliv na výběr rozhodce, dostačující určení třetí osoby (vyjma stálého rozhodčího soudu), která podle svých vnitřních pravidel určí rozhodce v případě sporu, nemůže tomuto požadavku tím spíše vyhovět rozhodčí doložka, jejímž obsahem je toliko určení třetí osoby, která (bez jakýchkoliv stanovených pravidel) vybere osobu rozhodce, byť z určitého (v době sjednání doložky však neuzavřeného) seznamu.

V důsledku těchto zjištění Ústavní soud bez dalšího neshledal porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces, a proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2013

JUDr. Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu