Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3111/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele A. S., zastoupeného JUDr. Josefem Šlampou, advokátem se sídlem Komenského 617, Kyjov, proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 21. července 2011 č. j. -601 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. června 2012 č. j. -655, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 23. 8. 2013, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 10. 2013, stěžovatel napadl a domáhal se zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí s tím, že jimi byla porušena jeho základní práva zakotvená v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, napadeným rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě byl stěžovatel uznán vinným trestnými činy podle § 217 odst. 1 písm. b), § 235 odst. 1, § 217 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) a § 235 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákona (účinného do 31. 12. 2009) a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let s tím, že se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně shora označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o trestu zrušil a nově rozhodl, že se stěžovateli ukládá úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3,5 roku, pro jehož výkon se stěžovatel zařazuje do věznice s ostrahou.

Jak bylo dále z veřejně přístupných zdrojů (viz internetové stránky http://www.nsoud.cz a http://infosoud.justice.cz) zjištěno, stěžovatel napadl posledně uvedený rozsudek dovoláním, to však Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 12. 2012 sp. zn. podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu odmítl. Stěžovatel podal také návrh na obnovu řízení, tento návrh však soud prvního stupně dne 11. 4. 2013 zamítl a jeho rozhodnutí bylo (ke stěžovatelově stížnosti) stížnostním soudem potvrzeno dne 25. 6. 2013.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Pokud by Ústavní soud vyšel z toho, že běh lhůty pro podání ústavní stížnosti, směřující proti v záhlaví označeným soudním rozhodnutím, lze odvíjet od doručení výše zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2012 sp. zn. , neboť (až) toto rozhodnutí představuje poslední procesní prostředek ve smyslu , musel by konstatovat, že ústavní stížnost byla podána po zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě. Dotazem u Okresního soudu ve Znojmě bylo zjištěno, že uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 11. 2. 2013 a jeho obhájci dne 2. 1. 2013 (č. l. 10 spisu Ústavního soudu), ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 8. 10. 2013.

Na doplnění možno uvést, že pokládá-li stěžovatel za rozhodující datum doručení rozhodnutí, jímž byla ve stejné trestní věci zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na povolení obnovy řízení, tomuto přístupu přisvědčit nelze, a to s ohledem na ustanovení , které návrh na obnovu řízení za tzv. poslední, z hlediska lhůty pro podání ústavní stížnosti relevantní procesní prostředek nepovažuje (a jeho "vyčerpání" ve smyslu nepožaduje). V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje, že soudní rozhodnutí vydaná ve věci obnovy řízení mají jiný předmět řízení (tzv. iudicium rescindens), je třeba je napadnout samostatnou ústavní stížností a nemohou sloužit jako prostředek k otevření cesty k podání ústavní stížnosti, u které již uplynula lhůta k jejímu podání (viz výše).

Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu