Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2752/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele GARÁŽE PRUŠÁNECKÁ, družstvo, IČ 44962584, se sídlem v Brně, Velkopavlovická 1, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem v Brně, Tuřanka 34, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. května 2013 č. j. -499, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 9. 9. 2013, doručenou Ústavnímu soudu téhož dne, stěžovatel napadl a domáhal se zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdil, že postup obecných soudů nebyl v souladu s d (dále jen ""), že nebylo - v důsledku jejich formalistického přístupu - respektováno jeho právo na soudní ochranu ve smyslu y a že s ohledem na délku řízení byl porušen y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), dále pak měl být porušen Úmluvy i Dodatkového protokolu k Úmluvě.

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, napadeným rozsudkem byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2012 č. j. -472, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti JUDr. Martinu Burianovi, správci konkursní podstaty úpadce AUDO, a. s., na vyloučení věci (garáží) z konkursní podstaty úpadce. V napadeném rozsudku byl stěžovatel poučen o možnosti podání dovolání s tím, že jeho přípustnost závisí na splnění podmínek zakotvených v ustanovení . Z ústavní stížnosti dále plyne, že stěžovatel napadl předmětný rozsudek rovněž dovoláním, má však za to, že dovolací soud se bude v rámci zákonem mu svěřených pravomocí zabývat toliko "formální stránkou věci" a že tudíž mu nezbývá domáhat se nápravy u Ústavního soudu.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V souzené věci lze (je nutno) za mimořádný opravný prostředek ve smyslu považovat dovolání podle a násl. (k tomu blíže např. usnesení ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatel byl o možnosti podání dovolání poučen v napadeném rozsudku, přičemž Ústavní soud nezjistil, že by byl naplněn některý z důvodů jeho nepřípustnosti podle . Nebylo také zjištěno, že by stěžovatel daný mimořádný opravný prostředek "vyčerpal", tedy (již) dosáhl rozhodnutí o něm, neboť jeho kopii k ústavní stížnosti nepřiložil (srov. ) a samotná ústavní stížnost proti rozhodnutí dovolacího soudu nesměřuje, a ani je nezmiňuje [viz také veřejně dostupná databáze infoSoud (http://infosoud.justice.cz)]. Vzhledem k tomu lze důvodně mít za to, že podmínka stanovená v splněna nebyla.

Protože stěžovatel v ústavní stížnosti netvrdí ani žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné vyvodit naplnění podmínek pro projednání jinak nepřípustné ústavní stížnosti ve smyslu , Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu