Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2895/13

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vladimíra Sládečka mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti P. B., právně zastoupeného JUDr. Martou Pauerovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Václavské nám. 21, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2013 č. j. -810, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 23. září 2013, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení svého základního práva na spravedlivý proces podle d.

2. Před Obvodním soudem pro Prahu 4 (dále jen "soud prvního stupně") je vedeno řízení ve věci péče o nezletilého syna stěžovatele. Stěžovatel v tomto řízení navrhl jednak zrušení původního předběžného opatření, podle něhož se mohl se svým synem stýkat pouze na hodinu jednou za čtrnáct dnů v odborném pracovišti Arcidiecézní charity Praha, jednak přijetí nového předběžného opatření, které by až do přijetí pravomocného rozhodnutí ve věci obecně upravovalo tento styk, tentokrát již jako běžný, a nikoliv asistovaný. Uvedený soud se s tímto návrhem nicméně neztotožnil a usnesením ze dne 17. června 2013 č. j. -770 jej zamítl z důvodu, že nebyla prokázána potřeba nové zatímní úpravy styku stěžovatele s nezletilým. Podle jeho názoru stěžovatel v návrhu pouze konstatoval, že stávající úprava dosud nepřinesla jím očekávané výsledky, což je však s ohledem na dlouhodobě vyhrocené vztahy rodičů, jež nejsou schopni spolupracovat, hodnocení předčasné. Alternativa, kterou navrhl, byla navíc nepřípustná i z toho důvodu, že přes své časové omezení obsahově prejudikovala konečnou úpravu styku otce s nezletilým. Za důvodný nakonec soud prvního stupně nepovažoval ani poukaz na budoucí nástup nezletilého do první třídy základní školy, neboť jemu bude možné přizpůsobit asistovaný styk až poté, co tato skutečnost nastane. K odvolání stěžovatele toto rozhodnutí následně potvrdil Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") svým usnesením ze dne 16. července 2013 č. j. -810, který se v jeho odůvodnění v podstatě omezil na závěr, že předběžné opatření nelze vydat tam, kde by sice šlo o úpravu předběžnou, ve svých důsledcích však konečnou. Podstatou návrhu byla podle tohoto soudu úprava styku s nezletilým synem v rozsahu odpovídajícím konečné úpravě, což je nepřípustné.

3. K porušení základního práva stěžovatele mělo dojít právě posledně uvedeným rozhodnutím, neboť odvolací soud posoudil celý jeho návrh jako nepřípustný toliko z formálních důvodů. Ve zbytku ústavní stížnosti stěžovatel podrobně rekapituloval důvody, pro které mělo dojít k vyhovění jeho návrhu na vydání nového předběžného opatření.

II.

Vlastní posouzení

4. Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí, jakož i argumentací stěžovatele, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření je především věcí obecných soudů. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje, že takováto rozhodnutí jsou sice obecně způsobilá porušit základní práva a svobody jednotlivce [srov. např. nález ze dne 10. listopadu 1999

sp. zn.

(N 158/16 SbNU 171), nález ze dne 5. listopadu 2002

sp. zn.

(N 140/28 SbNU 223) nebo nález ze dne 13. července 2011

sp. zn.

(N 131/62 SbNU 59)], práva a povinnosti jsou však jimi upravena pouze dočasně a tato jejich úprava může být navíc v průběhu řízení k návrhu zrušena. Stejně tak může být rozhodnuto jinak i konečným rozhodnutím. Z těchto důvodů se Ústavní soud zpravidla necítí být oprávněn zasahovat do těchto rozhodnutí, ledaže by k jejich vydání došlo v důsledku svévole nebo by porušení základního práva, k němuž by mohlo předběžným opatřením dojít, bylo v dalším řízení nezhojitelné. O takovýto případ se však v dané věci nejedná.

6. Napadené usnesení bylo řádně odůvodněno a nelze jej považovat za svévolné. V jeho důsledku nadále zůstává v platnosti původní nařízení, které upravuje asistovaný styk otce s nezletilým. Stěžovatel přitom může opětovně navrhnout změnu zatímní úpravy styku, byť třeba v užším rozsahu, která by reagovala na konkrétní okolnosti, mimo jiné i na nástup jeho syna do základní školy, který bude přinejmenším s ohledem na čas dosavadních vzájemných setkání (doposud se měla setkání uskutečňovat vždy ve středu od 10:00 hodin do 11:00 hodin) nepochybně vyžadovat novou úpravu.

7. Ze všech těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. října 2013

Vlasta Formánková v. r.

předsedkyně senátu