Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2897/13

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudce Ludvíka Davida a soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové o ústavní stížnosti stěžovatele F. D., zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem, se sídlem Starobranská 4, Šumperk, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -26 ze dne 26. 6. 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 23. 9. 2013, stěžovatel napadl v záhlaví uvedené usnesení a navrhl jeho zrušení pro rozpor se svými ústavně zaručenými právy dle a 2, d (dále jen " ") a následné navrácení věci Nejvyššímu soudu k dalšímu řízení.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku č. j. -110 ze dne 28. 11. 2012 byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přečinu neoprávněného podnikání podle , , kterého se dopustil tím, že jako jednatel společnosti DOMBEK, s. r. o., s živnostenským oprávněním pouze pro odbor činnosti silniční motorová doprava a provozování cestovní agentury a průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu neoprávněně a opakovaně za účelem dosažení zisku jménem společnosti organizoval, nabízel formou reklamních letáků umístěných na různých místech v okrese Jeseník a následně v průběhu let 2010 a 2011 prodal pobyty do termálních lázní v Maďarsku, a to i přesto, že podle , o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nabízené pobyty splňovaly podmínky definice zájezdu podle citovaného zákona, které je oprávněna organizovat, nabízet a prodávat pouze osoba s vydanou koncesí k provozování cestovní kanceláře, jejíž provozování však stěžovatel již dne 19. 2. 2010 přerušil, a jako držitel živnostenského oprávnění k provozování cestovní agentury neměl uzavřenou smlouvu s žádnou cestovní kanceláří, pro kterou by prodej uskutečněných zájezdů zprostředkoval.

3. Za toto byl stěžovatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Vedle tohoto mu byl uložen i trest zákazu činnosti dle a 3 , spočívající v zákazu provozování cestovní kanceláře na základě koncese na dobu osmnácti měsíců.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal stěžovatel odvolání, které Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením č. j. -143 ze dne 31. 1. 2013 zamítl podle § 256 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád jako nedůvodné.

5. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud v souladu s § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl.

6. Stěžovatel v ústavní stížnosti uplatnil stejnou argumentaci jako v řízení odvolacím i dovolacím, se kterou se obě soudní instance vypořádaly zcela dostačujícím způsobem. Ústavní soud nemá pochybnosti o správnosti posouzení zjištěných skutkových okolností, které je svěřeno obecným soudům. Ústavní soud jako orgán ochrany ústavnosti by mohl zasáhnout do procesu rozhodování obecných soudů pouze v případě extrémního rozporu výkladu zákona s požadavky ústavnosti [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 8. 7. 2013], k čemuž v této věci dle názoru Ústavního soudu nedošlo.

7. Ústavnímu soudu nezbývá než konstatovat, že k porušení základních práv stěžovatele dle y nedošlo.

8. Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. října 2013

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně senátu