Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2082/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Josefa Mazance, zastoupeného Mgr. Petrem Pokorným, advokátem se sídlem České Budějovice, Radniční 133/1, proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. dubna 2013 č. j. -305 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. ledna 2012 č. j. -259, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i jinak formálně bezvadnou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Českých Budějovicích, a to pro porušení jeho ústavně zaručených základních práv, konkrétně práva vlastnického podle d (dále jen " ") a práva na soudní a jinou právní ochranu, resp. práva na spravedlivý proces podle y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolu č. 11.

Stěžovatel konkrétně namítá nesprávnost právních závěrů obecných soudů o promlčení jeho nároku na náhradu škody a vadu řízení spočívající v uznání námitky promlčení vznesené v řízení před odvolacím soudem. V důsledku této namítané vady se odvolací ani dovolací soud nezabýval věcným přezkoumáním rozsudku soudu prvního stupně, v čemž stěžovatel spatřuje porušení svých výše uvedených ústavně zaručených práv.

Po přezkoumání ústavní stížností napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), shledá-li senát návrh zjevně neopodstatněným, odmítne jej usnesením mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků. Toto usnesení musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno s uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné ( ).

Ústavní soud připomíná, že není další instancí v systému všeobecného soudnictví a že výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i přezkoumávání jejich aplikace při řešení konkrétních případů tímto soudem je možný tehdy, pokud chybná interpretace či aplikace podústavního předpisu nepřípustně postihuje některé z ústavně zaručených základních práv či svobod, nebo je v rozporu s požadavky spravedlivého procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti.

Porušení práv, jichž se stěžovatel dovolává, Ústavní soud neshledal. Jak Krajský soud v Českých Budějovicích, tak posléze i Nejvyšší soud ve svých rozsudcích zevrubně, přesvědčivě a v souladu s právním řádem zdůvodnily, proč bylo rozhodnuto o zamítnutí nároku stěžovatele z důvodu námitky promlčení, a to včetně odůvodnění, na základě kterých skutečností byla v konkrétní věci posouzena jako přípustná námitka promlčení, vznesená v řízení před odvolacím soudem. Za této situace Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacímu nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby potvrdit, byť se změnou odůvodnění, a to aniž by se zabýval odvolacími důvody namítanými stěžovatelem. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu bylo připuštěno dovolání k Nejvyššímu soudu (podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2012).

V důsledku těchto zjištění Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 15. října 2013

JUDr. Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu